V gotických sklepech bíloveckého zámku se návštěvníci setkají s nejstaršími vrstvami jeho historie. Expozice Skrytý středověk ukazuje původní zdivo, modely opevnění i předměty každodenního života. K zajímavým nálezům patří také drobný zlatý snubní prsten s rubínem a tyrkysovým kamenem. Archeologové ho objevili pod podlahou bývalé zámecké kuchyně, jeho majitel však zůstává neznámý.
Prohlídková trasa vede také do šlechtických pokojů, hudebního salonku, kuřárny a velké jídelny s galerií předků. Zahrnuje pracovnu hraběte Sedlnitzkého, salonek zámecké gardy, apartmán hraběnky Hermíny Sedlnitzké, lovecký salon i kapli svatého Hyacinta a Česlava, v níž jsou náhrobky někdejších majitelů.
Stopy hradu pod mladšími přestavbami
Počátky areálu se spojují s pozdně středověkou tvrzí nebo městským hradem. Bílovec ležel na křižovatce obchodních cest, takže sídlo mohlo sloužit nejen k bydlení, ale také k ochraně okolí. V severním křídle se dochovala mohutná klenutá prostora v suterénu, kterou odborníci dávají do souvislosti s obytnou věží. Prokazatelně středověké stavební konstrukce však pocházejí nejdříve ze závěru 14. století.
Část městského opevnění se časem začlenila do ohradní zdi zámku. V 16. století získal bílovecké panství Jan Oderský z Lidéřova a roku 1546 se sídlo poprvé objevilo v písemných záznamech jako zámek. Tehdejší pojmenování ovšem nemuselo označovat stavbu, jakou si pod tímto slovem představujeme dnes.
Výraznou proměnu přinesli Pražmové z Bílkova. Stavební činnost Bernarda Pražmy připomíná kamenná deska ve dvorním průčelí s letopočtem 1576; práce zřejmě pokračovaly také v 90. letech 16. století. Renesanční sídlo mělo uzavřený půdorys se čtyřmi křídly a nádvořím. K jeho vybavení patřila obvodová chodba, velké sály i obytné komnaty. Dlažba dnešního nádvoří vyznačuje půdorys někdejšího západního křídla a brány.
Pražmové, zemské sněmy a Sedlnitzští
Za Karla Pražmy z Bílkova plnil zámek také důležitou politickou úlohu. Karel se zapojil do stavovského odboje a v Bílovci byly v letech 1604 až 1608 a znovu mezi roky 1614 a 1620 uloženy opavské zemské desky i část zemského archivu. V areálu se několik let scházely také opavské zemské sněmy.
Po Karlově smrti roku 1628 se o panství vedly dědické spory. Nakonec připadlo jeho dceři Alžbětě Bohunce, která se provdala za Václava Zikmunda Sedlnického. Rod Sedlnitzkých z Choltic se s Bílovcem spojil natrvalo poté, co se Václav Sedlnický roku 1652 panství ujal. Označení zámku za sídlo Sedlnitzkých tak vystihuje jen část jeho historie: renesanční podobu vytvořili především Pražmové, zatímco Sedlnitzští se podíleli na pozdější barokní přestavbě.
Požár otevřel původně uzavřený zámek
Roku 1729 zámek vážně poškodil požár. Následná obnova za Václava Karla Sedlnického změnila jeho půdorys: západní křídlo bylo zbořeno a místo uzavřeného čtyřkřídlého celku vzniklo otevřené uspořádání se třemi křídly. Výraznou součástí přestavby se stalo trojramenné schodiště. Hlavní stavební práce probíhaly zejména v letech 1736 až 1740, další úpravy pokračovaly ještě mezi roky 1784 a 1789.
Na výzdobě se v letech 1767 až 1768 mohl podílet sochař Benedikt Teltschik. Václav Karel Sedlnický ho nechal vyučit v Opavě a Teltschik byl jeho poddaným. Z možné štukové výzdoby se dochovaly hlavně profilované římsy pod stropy některých místností.
Inventář z 19. století zachytil v přízemí a sklepech celkem 78 místností. Byly v nich kachlové pece, okenní mříže i starší komorový systém vytápění. Velká část původního vybavení se nejspíš nedochovala. Další ničivý požár vypukl 1. května 1945 a zničil střechu, trámové stropy, okna, dveře i vnitřní omítky.
Od poválečných skladů k prohlídkám
Po druhé světové válce sloužil zámek mimo jiné jako sklad. V 60. letech v něm bylo muzeum a zdravotnický sklad. Na přelomu 80. a 90. let přešel objekt do vlastnictví města Bílovce, které zahájilo jeho postupnou obnovu. Opravy sítí, fasád, schodiště a nádvoří doprovázel archeologický a stavebněhistorický průzkum.
Zámek najdete na adrese Zámecká 660/9. Prohlídku lze spojit s návštěvou Muzea Bílovec v nedalekém měšťanském barokním domě, který dříve sloužil správě panství. Prohlídky zámku se konají především o víkendech. Pro rok 2026 jsou avizovány časově omezené výstavy Koruny Karla IV. a Hlavolamy.