Ze Škrle se můžete vydat starou polní cestou údolím Chomutovky k místu, které na první pohled snadno přehlédnete. Slanisko u Škrle je vnitrozemská lokalita se zasolenou půdou a slanomilnou vegetací – prostředím, v němž dokážou přežít druhy, kterým se v běžných podmínkách nedaří.
Malé území s rozmanitým prostředím
Přírodní památka byla vyhlášena 28. května 2002 a má rozlohu přibližně 3,41 hektaru. Zároveň je součástí evropské soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita o evidované rozloze 9,9555 hektaru. Agentura ochrany přírody a krajiny ji označuje za jedinou větší lokalitu v Ústeckém kraji, kde se na rozsáhlejší ploše zachovala reprezentativní halofilní květena.
Chráněné místo leží na dolní části mírného svahu obráceného k jihojihozápadu. Na malé ploše se střídají částečně zamokřené louky, suché trávníky, rákosiny, křoviny i drobné prameniště. Součástí území je také obnažený jílový svah zvaný bílá stráň. Okolní krajinu tvoří postagrární lada a rokle zarůstající dřevinami v měkkých třetihorních usazeninách.
Význam má i nezpevněná cesta, která bývá na některých místech podmáčená. V jejích kolejích a na okrajích vznikají řidší porosty, v nichž mohou růst i konkurenčně slabé druhy. V husté trávě nebo při zarůstání okolí by se jim dařilo hůř.
Co na slanisku roste
Výrazným druhem zdejších zasolených půd je jitrocel přímořský brvitý (Plantago maritima subsp. ciliata). Starší odborné záznamy popisují jeho rozsáhlé porosty včetně výskytu ve vyjetých kolejích, novější údaje jej uvádějí na více místech přírodní památky i v ochranném pásmu. Jeho početnost se může rok od roku měnit.
Mezi další rostliny, které tu stojí za pozornost, patří komonice zubatá, zeměžluč spanilá, kuřinka solná a oman britský. Vzácně se objevují také sítina Gerardova a ostřice černoklasá. Na zaplavovaných loukách rostou například olešník kmínolistý, srpice barvířská, žluťucha lesklá, jarva žilnatá, zdravínek jarní a ostřice křivoklasá.
Botanicky cenným druhem je také prorostlík nejtenší. Tato jednoletá bylina dorůstá zhruba pěti až třiceti centimetrů a kvete od července do září. Potřebuje zasolenou půdu a nezapojený nebo narušený bylinný porost. Z řady míst v Česku ustoupila kvůli melioracím, zemědělské činnosti, ničení stanovišť i následnému zarůstání silnějšími druhy. Její výskyt je stále uváděn také na slanisku u Škrle.
Výlet ze Škrle a botanická exkurze
Návštěvu přírodní památky lze spojit s procházkou po Škrli. První dochovaná zmínka o obci pochází z roku 1341, kdy místní oppidum získalo se souhlasem Jana Lucemburského městská práva. Ve vsi stojí kostel svatého Jakuba Většího, doložený nejpozději v 17. století, podle všeho však staršího původu.
Oblastní muzeum v Chomutově pořádá ve čtvrtek 3. září 2026 botanickou exkurzi. Účastníci se sejdou v 16 hodin před kostelem svatého Jakuba Většího ve Škrli. Trasa k přírodní památce a zpět měří přibližně 2,5 kilometru a povedou ji Čestmír Ondráček z Oblastního muzea v Chomutově a Radek Fišer z AOPK ČR. Autobusové spojení z Chomutova se může měnit.
Na cestě i v porostech opatrně
U prameniště a na jílovém svahu může být mokro nebo kluzko, proto se hodí pevná obuv. Při běžné návštěvě zůstávejte na cestách a nevstupujte do porostů ani do vyjetých kolejí. Narušená místa jsou důležitá pro některé vzácné rostliny, zároveň je ale může poškodit sešlap.