Z Bílé Vody se lze vydat směrem k Růženci a dál kolem míst, kde kdysi stávaly domy, hostinec i poutní kaple. Jižní část zdejšího katastru dnes tvoří především louky, lesy a tiché cesty. Příběhy Jedlovce, Růžence a Karlova se proto odkrývají spíš při pohledu do mapy a při sledování terénu než při prohlídce zachovaných staveb.
Po cestě z Bílé Vody stával Jedlovec
Osada Tannzapfen, česky Jedlovec nebo také Jedlová šiška, ležela mezi Bílou Vodou a Růžencem. Od zámečku ve Vsi Bílá Voda ji dělily přibližně dva kilometry jihozápadním směrem. Domy se soustředily v sedle u cesty, která pokračovala k Růženci. V roce 1930 tu stálo osm domů a žilo 37 lidí.
Jedlovec nabízel zázemí také lidem na cestě krajinou: bývala tu výletní hospoda. Zástavba už dnes v terénu rozeznatelná není a její místo postupně překryly louky a les. Orientačním vodítkem tak zůstává především průběh staré cesty.
Růženec ležel na poutní trase
Růženec, německy Rosenkranz, se pravděpodobně rozvinul u staré cesty vedoucí do Kladska. První zmínka o něm pochází z roku 1638. Název osady může souviset s poutníky, kteří po této trase mířili ke kladskému mariánskému obrazu.
V roce 1836 měl Růženec jedenáct domů a 63 obyvatel. Roku 1900 se uvádí dvanáct domů se 47 obyvateli, o třicet let později už jen osm domů a 31 obyvatel. Osada tedy ztrácela obyvatele už před poválečným vysídlením. K místnímu životu patřil hostinec i kaple svatého Antonína Paduánského, vystavěná roku 1802. Na pouť se sem chodilo především 13. června, v den svátku patrona kaple. Stavba stála těsně u státní hranice.
Po vysídlení osada zanikla
Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vysídleno a Růženec se nepodařilo znovu trvale osídlit. Další život odlehlého místa zkomplikovalo uzavření pohraničí. Obecní podklady uvádějí, že po roce 1950 byla osada zcela vysídlena a zbořena. Kaple svatého Antonína zanikla přibližně v letech 1960 až 1961.
Po kapli zůstaly jen zbytky zarostlé vegetací. Nejvýraznější dochovanou stavbou v místě je bývalá hájovna u lesní cesty. Její přítomnost připomíná, že některé pozůstatky někdejšího osídlení přežily i poté, co domy a kaple zmizely.
Karlov připomíná proměnu pohraničí
Karlov, německy Karlshof, nebyl velkou osadou, ale spíše jednotlivou usedlostí. V roce 1930 v ní žilo jedenáct lidí. Obecní podklady uvádějí pro toto místo také název Karlovy Dvory; nemusí však jít o jednotné současné oficiální pojmenování.
Jedlovec, Růženec i Karlov jsou součástí širší proměny okolí Bílé Vody. Poválečné vysídlení, uzavření hranice a obtížné dosídlování odlehlých míst změnily počet obyvatel i podobu krajiny. Z někdejších sídel jsou dnes luční a lesní plochy, v nichž staré cesty patří k nejčitelnějším stopám minulosti.
Výlet za stopami, ne za památkami
Trasa může vést z Bílé Vody pěšky směrem k Růženci a pokračovat krajinou kolem někdejšího Jedlovce a Karlova. Nečekají tu dochované domy ani kaple. Smyslem výletu je spíš hledat souvislosti mezi polohou cest, názvy v mapách a místy, kde dříve stávala zástavba. Některé úseky jsou zarostlé, proto je třeba držet se veřejně přístupných nebo značených cest, respektovat blízkost státní hranice, lesní hospodaření i případné zákazy vstupu.