V Bílé Třemešné můžete spojit poznávání Komenského života s výletem do přírody. Právě sem se na podzim roku 1626 uchýlil k Jiřímu Sadovskému ze Sloupna. Obec se stala jeho posledním domovem v českých zemích: v únoru 1628 odtud odešel do exilu.
Rodinný život i práce v Třemešné
Komenský zde nežil jen jako uprchlík na cestě dál. Pobýval tu s rodinou a roku 1627 se mu narodila dcera Dorota Kristina. Zároveň pokračoval v práci: jeho pobyt v obci se spojuje s překládáním žalmů i dokončením spisu Hlubina bezpečnosti.
Třemešná bývá spojována také s počátky Komenského pedagogické tvorby. Při návštěvě knihovny ve Vlčicích v roce 1627 ho zaujal německý pedagogický spis a podle historického výkladu se poté obrátil k práci na České didaktice. Neznamená to však, že by celé toto známé dílo napsal právě v Bílé Třemešné.
Pamětní síň mění působiště
Místní Komenského příběh připomíná pamětní síň i pomník. Expozice zahrnuje dokumenty, fotografie a mapy, návštěvníci v ní najdou také model někdejšího zámku. Její původní prostory ve vile byly v roce 2024 vystěhovány. Obec uvádí nové působiště ve Sboru Jana Amose Komenského a otevření plánuje na podzim 2026.
Prohlídku je třeba domluvit předem. K tomu slouží e-mail info@bilatremesna.cz nebo telefonní číslo 605 594 457; přesnou adresu nového působiště si lze potvrdit při domluvě.
Ke Skrýším vede místní pověst
Výlet může pokračovat k nedalekým jeskyním Skrýše. Vyprávění z okolí je spojuje s Komenským a jeho hledáním úkrytu, historické podklady však nepotvrzují, že se skrýval právě v těchto jeskyních. Doložená je jeho vzpomínka na hledání bezpečí v lesních slujích; ztotožnění s konkrétním místem zvaným Skrýše zůstává místní pověstí.
Jeskyně tak do návštěvy vnášejí příběh, který patří k místní paměti, nikoli k potvrzeným historickým faktům. Starší popisy trasy vedou od památníku ke Skrýším po zelené a žluté turistické značce. Značení i podmínky na cestě se mohou měnit a prohlídku pamětní síně je nutné domluvit předem.