Hráz z pískovcových kvádrů, dvě věže a průjezdové brány – přehrada Les Království u Nemojova působí spíš jako romantický hrad než jako vodohospodářské dílo. Pseudogotický vzhled přitom mají nejen věže, ale také brány a dům hrázného. Za kamennými kulisami se skrývá zařízení, které dodnes pomáhá regulovat Labe.
Procházka kolem hráze a expozice
Areál je přístupný po veřejných komunikacích. U pravého zavázání hráze stojí informační tabule s historií a technickými údaji. Při procházce se dá prohlédnout pískovcové zdivo i detaily věží a bran a sledovat, jak stavba zapadá do lesnatého údolí.
V sezoně 2026 je v někdejším domě hrázného otevřená expozice Les Království. Prohlídka trvá zhruba 30 až 40 minut a za příznivého počasí může zahrnovat také výstup na vyhlídkovou věž. Do provozních částí hráze ani do elektrárny se při ní nevstupuje. Kapacita je omezená; prohlídku lze rezervovat prostřednictvím rezervačního systému Povodí Labe.
Místo se hodí na fotografický výlet, kratší procházku i jako zastávka při poznávání okolí Dvora Králové nad Labem. Koupání v nádrži není vhodné ani povolené.
Od povodní k přehradní hrázi
Stavbu přehrady vyvolaly opakované povodně v povodí Labe na konci 19. století. Zvlášť ničivá byla velká voda v červenci 1897. Zákon přijatý v roce 1903 pak vytvořil základ pro soustavnou regulaci řeky a budování údolních přehrad.
Podrobný projekt zpracovalo Technické oddělení pro úpravu řek v Praze pod vedením stavebního rady Josefa Plicky. Architektonické řešení hráze a domu hrázného se připisuje J. Valečkovi. Práce začaly v roce 1910 a skončily až roku 1919. Jejich průběh komplikovala první světová válka, která přinesla nedostatek pracovníků i růst nákladů.
Než se začalo s budováním hráze, stavitelé odvedli Labe do obtokových tunelů. Základ tak mohli připravovat téměř v suchu a výkop vedli přibližně sedm až devět metrů pod původní dno řeky. K přepravě kamene sloužila polní dráha s kolejovými vozíky a svážnice poháněná lanem. Stavbu dokumentovaly fotografie na skleněných deskách, včetně snímků pořízených v podzemních tunelech.
Pískovec ukrývá technické zařízení
Les Království je gravitační, obloukovitě zakřivená hráz z místního královédvorského lomového pískovce. Nad terénem měří 32,7 metru, nad základovou spárou 41 metrů a její koruna je dlouhá 218 metrů. Mohutné zdivo ukrývá pět spodních výpustí a tři nehrazené bezpečnostní přelivy. Jeden leží uprostřed koruny, další dva jsou šachtové a nacházejí se po stranách nádrže.
Obtokové tunely, které umožnily stavbu, slouží i nadále k odvádění vody při povodních. Nádrž má plochu téměř 37 hektarů a celkový objem 7,261 milionu metrů krychlových. Jejím hlavním úkolem je tlumit povodňové průtoky. Pomáhá také udržovat průtok Labe v sušších obdobích a dodává vodu průběžné elektrárně pod hrází.
První výraznou zkouškou byla obleva a vydatné srážky na přelomu let 1916 a 1917, ještě před dokončením stavby. Nádrž se tehdy naplnila téměř ke korunovým přelivům a hladina vystoupala na kótu 324,28 metru. Za více než sto let přehrada zachytila nebo zmírnila povodňové průtoky v desítkách případů. Korunových přelivů dosáhla voda naposledy při povodni v březnu 2000.
Elektrárna i památka
Elektrárna na pravém břehu pod hrází vznikala v letech 1920 až 1923. Je vybavena dvěma horizontálními Francisovými turbínami, každou o výkonu 1 105 kilowattů. Celkový instalovaný výkon činí 2 210 kilowattů.
Do historie místa zasáhly také události roku 1938. Po Mnichovské dohodě vedla hranice tak, že levý břeh nádrže i levá šoupátková věž ležely mimo území okleštěného Československa. Němečtí vojáci přehradu na několik týdnů obsadili a po jejich odchodu bylo zařízení poškozené.
Opravy kvůli průsakům vody a dalším problémům probíhaly v letech 1952 až 1959. V letech 2018 a 2019 se obnovy dočkal dům hrázného, obě průjezdové brány i levá šoupátková věž. Památkově chráněné objekty se opravovaly tradičními postupy a materiály; do jedné z bran tehdy uložili časovou schránku.
Vodní dílo je technickou památkou od roku 1964. Od 1. července 2010 je celý areál včetně elektrárny národní kulturní památkou.