Na návrší nad Bezdružicemi stojí rozlehlý areál, v němž se vedle sebe otiskly různé etapy šlechtického sídla. Najdete tu pozůstatky středověkého hradu, renesanční křídlo i mladší zámecké části. Dnes je zámek uzavřený, ale dál tvoří výraznou dominantu města a při jeho prohlídce zvenčí připomíná proměny zdejšího panství.
Od opevněného hradu k hospodářskému zázemí
Hradní areál má oválný půdorys a tvoří jej horní hrad spolu s pozdějšími zámeckými přístavbami. Jeho vznik se obvykle klade do středověku: podrobnější památkový popis uvádí první stavební etapu v první třetině 14. století, zatímco starší turistické materiály mluví už o 13. století. Přesný rok založení tedy není jednotně uváděn.
Na konci 15. století došlo k přestavbě a zesílení opevnění. Hrad tehdy ještě plnil obrannou úlohu. Po roce 1564 přestal být hlavním sídlem vrchnosti a začal sloužit především jako hospodářské centrum panství.
Renesanční stopa ve starším areálu
Na sklonku 16. století bylo do původní hradní stavby vestavěno renesanční křídlo. Z této doby se dochoval také renesanční portál. Původní gotická kaple byla později zrušena; změny souvisely s tím, že sídlo postupně ztrácelo vojenskou funkci a měnily se nároky na bydlení i správu panství.
Bezdružický zámek proto nelze chápat jako stavbu z jediného období. Jeho současná podoba spojuje několik architektonických vrstev a odráží proměnu hradu v zámecký a hospodářský areál.
Nová zámecká výstavba pod hradem
Na přelomu 17. a 18. století se na svahu pod původním hradem začal budovat nový zámecký celek. Stavba podle krajského popisu nebyla dokončena. V 70. letech 18. století následovala klasicistní přestavba, která měla starší i novější části sjednotit, a v první polovině 19. století přibyly další přístavky.
Bezdružice byly spojeny také s rodem Löwensteinů. Ti podle regionálních údajů drželi zdejší panství od roku 1712 po celé 18. a 19. století.
Bezdružice a okolí
Areál se uplatňuje v pohledu na město i jeho historické jádro. Bezdružice jsou v pramenech připomínány od roku 1227 a městská práva získaly roku 1459 za vlády Jiřího z Poděbrad. Do místních dějin patří také vyplenění Švédy v roce 1646, kdy městečko s hradem vyhořelo, a selské povstání proti panským úředníkům v roce 1680.
Zámek je v současnosti veřejnosti nepřístupný, takže nelze počítat s prohlídkou interiérů ani s návštěvou restaurace. Město nabízí virtuální prohlídku a obrazové materiály na svém oficiálním webu. Výlet do Bezdružic lze spojit s okolím Konstantinových Lázní, které leží od zámku přibližně dva kilometry vzdušnou čarou.