Vypadnout.cz
ven · za zážitkem · někam
Bezděkov

Bezděkovský zámek: sídlo, které vyrostlo z vody

Nad stopami někdejší vodní tvrze stojí na Klatovsku zámek s romantizující podobou z 19. století. Jeho historii poznamenaly přestavby, poválečné využití i chátrání; dnešní přístupnost areálu není doložena.

Publikováno
29. září 2026, 11:46
Kde
Zámek Bezděkov, Bezděkov

Bezděkovský zámek na Klatovsku zaujme romantickým vzhledem, ale jeho příběh začíná u vody. Na místě dnešního sídla stála tvrz chráněná příkopem, který později zanikl. Náročný terén ovlivnil také samotné stavění: starší objekt měl podle turistických popisů spočívat na dřevěných pilotech.

Proměny od tvrze k zámku

Počátky areálu se popisují různě. Památkové údaje uvádějí goticko-renesanční vodní tvrz, později přestavěnou na barokní zámek. Některé turistické přehledy spojují vznik původního zámeckého sídla s rokem 1737. Nejde však o jednoznačně potvrzený letopočet, který by určoval počátek dnešní podoby stavby.

Tu zásadně změnila přestavba z poloviny 19. století. Baron František Korb z Weidenheimu nechal v letech 1854 až 1856 zbourat větší část dosavadního objektu a nahradit ji novou stavbou. Jejím autorem byl architekt Ignác Vojtěch Ullmann. Památkové popisy řadí výslednou architekturu k novorománskému a novogotickému slohu, zatímco turistické texty ji označují také jako anglickou gotiku.

Romantická silueta a vodní minulost

Zámek má obdélný půdorys. Jeho průčelí člení rizality, tedy části vystupující před hlavní líc zdi, a v obrysu budovy se uplatňuje nízká věž i osmiboké nárožní prvky. K výrazným detailům patří terasa s cimbuřím a půlkruhově zakončený hlavní portál. Romantický dojem tak vytváří souhra několika prvků, nikoli jediná dominantní věž.

Vodní prostředí mělo u Bezděkova praktický význam. Dřívější zámecká stavba ležela podle turistických údajů pod úrovní dna Hořejšího rybníka. Obklopoval ji vodní příkop, který byl později zasypán, a dřevěné piloty měly pomáhat se založením stavby v podmáčeném terénu. Voda tak kdysi zajišťovala obranu i ovlivňovala stavební řešení sídla.

Příběh kaple i poválečné osudy

S areálem se pojí také pověst o takzvaném zázračném jezuitském kříži. Podle místního podání ho měl objevit spisovatel Josef Hais Týnecký; kříž je údajně uložen v klatovském muzeu a zmiňovala se o něm také Božena Němcová. Jde o tradovaný příběh spojený se zámeckou kaplí, nikoli o samostatně potvrzenou událost.

Po znárodnění majetku Korbů z Weidenheimu v roce 1948 sloužil zámek mimo jiné jako internát odborného učiliště. Hospodářský areál se využíval k bydlení. Po roce 1989 objekt několikrát změnil majitele a chátral. V roce 2016 získal zámek nový vlastník a začala jeho postupná rekonstrukce. Rozsah současných oprav ani přístupnost objektu z těchto údajů nelze určit; běžné prohlídky a volný vstup do interiéru nejsou doloženy.

Ohodnotit.cz

Máte s tím zkušenost?

Podělte se o svůj názor a ohodnoťte místo, akci nebo zážitek na Ohodnotit.cz.

Ohodnotit