Paštický kostel svatého Jana Křtitele najdete asi kilometr od Bezdědovic a přibližně dva kilometry od Blatné. Stojí na vyvýšené terase, odkud výrazně vystupuje nad okolní krajinu. Už samotné umístění dává návštěvě jiný charakter než u běžné venkovské sakrální stavby: ke kostelu vede monumentální dvojité schodiště a celý areál tvoří promyšlený barokní celek.
Stavba spojená s Dienzenhoferem
Dnešní kostel vznikal v letech 1747 až 1753 na místě starší svatyně. Jeho vybudování nechala zahájit Marie Alžběta hraběnka Serényiová, rozená Waldsteinová, která tehdy vlastnila blatenské panství. Původní stavitel Jan Hoffmann během stavby zemřel. Projekt i další dohled proto převzal Kilián Ignác Dienzenhofer, jehož jméno se s paštickým chrámem spojuje jako s jedním z pozdních děl významného českého barokního architekta.
Jednolodní kostel má na západní straně hranolovou věž a u presbytáře přiléhá sakristie. Uvnitř je presbytář zakončen segmentově, zatímco jeho vnější závěr má pravoúhlý tvar. Chrám byl vysvěcen už roku 1752, práce na interiéru a vybavení však pokračovaly ještě několik let.
Interiér jako jednotný barokní celek
Vnitřní výzdoba nevznikala jako soubor jednotlivých doplňků, ale jako vzájemně propojená kompozice. Na řezbářské výzdobě pracoval Ferdinand Ublaker, malířskou podobu interiéru vytvořil Jan Václav Spitzer. Jeho dílu se připisuje také nástropní malba v presbytáři s výjevy ze života svatého Jana Křtitele.
Pozornost si zaslouží barokní klenby s výmalbou, rokokové varhany, historické truhlářské práce, řezbářské prvky i kamenné sochy. Kostel tak stojí za prohlídku nejen kvůli siluetě a schodišti, které jsou dobře patrné zvenčí, ale také pro dochovaný umělecký program uvnitř.
Hřbitovní areál s rodovou hrobkou
Chrám obklopuje stále používaný hřbitov uzavřený ohradní zdí. K areálu patří hřbitovní brány a také kaple s kryptou. Objekt bývá někdy označován jako hrobka nebo kostnice, přesnější je však mluvit o hřbitovní kapli s kryptou, která byla později upravena pro rodové účely.
Od roku 1846 slouží jako rodová hrobka Hildprandtů, pánů z Blatné. Stavba tak připomíná nejen období baroka, v němž kostel vznikl, ale také pozdější historii blatenského panství a šlechtického rodu spojeného s Blatnou.
Výrazným detailem je východní hřbitovní brána, kterou zdobí kamenné lebky. Právě ony stojí za místním rčením „paštická smrt“, používaným pro označení velmi hubeného člověka. Motiv lebek zapadá do tradiční symboliky hřbitovů a připomíná pomíjivost lidského života.
Obnova a možnosti návštěvy
Paštický areál byl v listopadu 1963 prohlášen za nemovitou kulturní památku. Mezi lety 2015 a 2019 prošel rozsáhlejší obnovou. Opravy se týkaly střech, fasád, schodiště i ohradních zdí, zatímco restaurátoři se věnovali také varhanám, obrazům, sochám a vitrážím. Jedním z cílů projektu bylo připravit památku na lepší zpřístupnění návštěvníkům.
Paštiky představují krátký výletní cíl z Bezdědovic nebo Blatné. Zvenčí lze obejít terasu s kostelem, prohlédnout si schodiště, hřbitovní zeď, obě brány i kapli s kryptou. Pravidelná návštěvní doba interiéru není spolehlivě potvrzena, proto je třeba možnosti prohlídky před cestou zjistit u Římskokatolické farnosti Blatná nebo obce Bezdědovice. Kostelní areál je zároveň aktivním hřbitovem a místem rodové hrobky, takže jeho návštěva vyžaduje respekt k pietnímu charakteru prostoru.