Kaple sv. Jana Nepomuckého v Běstvině zaujme na první pohled neobvyklým tvarem. Její půdorys připomíná šesticípou hvězdu a stejný motiv se opakuje v oknech, lucerně i kamenném zakončení střechy. Drobná stavba uprostřed návsi pravděpodobně vznikla kolem roku 1720 a představuje osobitou ukázku barokní architektury, do níž pronikají gotické prvky.
Kaple postavená podle čísla šest
Stavba nemá běžné rovné stěny. Její obvod tvoří střídající se vypouklé a prohnuté plochy, díky nimž kaple působí plasticky a její vzhled se mění podle úhlu pohledu. Nároží zvýrazňují skupiny pilastrů a celá kompozice směřuje k centrálnímu, hvězdicovému uspořádání.
Šestka se objevuje i v horní části kaple. Lucerna má šestiboký půdorys a šest okenních otvorů uspořádaných do hvězdicového motivu. Ve stěnách stavby je dalších šest otvorů, jejichž kýlové neboli oslí oblouky odkazují spíše ke gotice než k vrcholnému baroku.
Také interiér pokračuje ve stejném principu. Nad prostorem se klene šestiboká klášterní klenba a nechybějí ani menší hvězdicové otvory. Číslo šest tak není pouze detailem na fasádě, ale základním prvkem celého architektonického řešení.
Co může hvězda znamenat
Jednoznačné vysvětlení, proč byla zvolena právě šesticípá hvězda, se nedochovalo. Motiv může souviset se sv. Janem Nepomuckým, jehož zobrazení bývá spojováno s hvězdami kolem hlavy. Nabízí se také mariánská symbolika, případně možnost, že šlo především o promyšlený výtvarný a kompoziční záměr.
Jisté je alespoň to, že hvězdicový motiv prostupuje celou stavbou. Objevuje se v půdorysu, okenních otvorech, lucerně i na vrcholu střechy. Kapli proto lze vnímat zároveň jako symbolickou stavbu i jako barokní hru s geometrií, světlem a plasticitou.
Kdo kapli navrhl?
Nejasnosti se netýkají jen významu hvězdy, ale také autorství. V minulosti byla kaple připisována Janu Blažeji Santinimu. Jeho architektura často spojuje dynamické barokní formy s gotickými odkazy, symbolikou a neobvyklými půdorysy, což vedlo k hledání jeho stopy i v Běstvině.
Dnes však Santiniho přímé autorství není jisté. Stavba bývá řazena spíše k jeho okruhu a jako možný tvůrce se uvádí Santiniho žák a pokračovatel Jan Jakub Vogler. Novější výklady připouštějí také možnost, že kapli navrhl chrudimský stavitel Donát Morazzi.
Za stavebníka je považován Antonín Arnošt z Birkensteinu. Kaple tak souvisí s rozvojem běstvinského vrchnostenského areálu, v jehož blízkosti stojí také zámek a kostel.
Výzdoba spojená s českým světcem
Kaple je zasvěcená Janu Nepomuckému a podle všeho vznikla ještě před jeho svatořečením v roce 1729. Úcta k pražskému mučedníkovi se tedy v Běstvině výrazně projevila už v době, kdy jeho kanonizace nebyla dokončena.
Uvnitř se nachází dřevěné polychromované sousoší nazvané Apoteóza sv. Jana Nepomuckého. Dílo je datováno do roku 1726 a připisováno Ignáci Rohrbachovi. Světec stojí mezi dvěma anděly na šestibokém podstavci. Jeho obloukové části mohou připomínat most, z něhož měl být podle tradice svržen do Vltavy.
Kompozici doplňují čtyři alegorické postavy. Ty jsou chápány jako personifikace tehdy známých světadílů: Evropy, Afriky, Ameriky a Asie.
Zastavení na běstvinské návsi
Kaple stojí přímo v centru Běstviny a při prohlídce obce ji lze spojit s návštěvou okolního historického areálu. Zvenku je dobře čitelný její hvězdicový půdorys, plasticky tvarované stěny, gotizující oblouky i šestiboká lucerna. Zároveň dává smysl vnímat ji v souvislosti s nedalekým zámkem a kostelem.
Pravidelné zpřístupnění interiéru ani návštěvní doba nejsou spolehlivě doloženy. Při běžné návštěvě je proto třeba počítat především s prohlídkou exteriéru. I ten ale ukazuje hlavní zvláštnosti kaple: opakování čísla šest, spojení barokních a gotických prvků a autorství, které zůstává otevřenou otázkou.