Na výlet mezi Besednicí a Pořešínem se můžete vydat za jasanovou alejí, výhledy do krajiny i zříceninou hradu. Stromy lemují silnici č. 157 a při cestě se otevírají pohledy k Slepičím horám, Novohradským horám a Blanskému lesu. V dálce se objevuje také hrad Pořešín.
Začněte v Besednici nebo na Slabošovce
Besednice leží na úpatí Slepičích hor, v oblasti rozvodí Malše a Stropnice. Než se vydáte směrem k Pořešínu, můžete se projít po návsi. Najdete tu statky ve stylu selského baroka, barokní kapličku se svatým Janem Nepomuckým a kostel svatého Prokopa z roku 1738. Obec má kořeny ve 14. století a její minulost je spojená mimo jiné s těžbou a zpracováním žuly i výrobou cihel.
Z Besednice vede zelená turistická značka k rozhledně Slabošovka. Její poslední část pokračuje po polní cestě. Telekomunikační věž měří 36 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 24 metrů. Rozhledna je přístupná celoročně a vstup je zdarma.
Ze Slabošovky je možné spatřit alej v celé její délce. Za dobré viditelnosti se ukazují také vrcholy Kohoutu, Kleť, Novohradské hory, Poluška, Blanský les nebo Šumava; za ideálních podmínek jsou vidět dokonce Alpy.
Šest kilometrů podél silnice
Z Besednice k Pořešínu je to přibližně šest kilometrů, přesná délka závisí na zvoleném začátku a cíli. Alej není pěší stezkou oddělenou od dopravy: jasany rostou podél silnice, po které jezdí auta. Opatrnost je proto důležitá zejména v zatáčkách, za šera a při špatné viditelnosti, zvlášť pokud jsou součástí výletu děti.
Za zástavbou Besednice se krajina postupně otevírá a stromořadí vynikne jako celek. Před Pořešínem trasa přivede návštěvníky k okolí řeky Malše. Přes řeku vede silniční most z roku 1912, který patří k nejstarším betonovým mostům v regionu.
Jasanová alej se objevila v anketě Alej roku v letech 2014 a 2018. Nejde však o zákonem chráněné ani formálně vyhlášené památné stromořadí. Její význam spočívá především v tom, jak dotváří krajinu a přitahuje pozornost návštěvníků.
Hrad Pořešín a jeho středověká podoba
Na konci cesty čeká zřícenina hradu Pořešín. Jeho vznik se klade do závěru 12. století. V 15. století hrad získal Oldřich II. z Rožmberka a nechal ho zbořit, aby nemohl sloužit jako opěrný bod kališníků. Z opevnění se dochovaly výrazné části včetně plášťové zdi, která je v jižních Čechách neobvyklým zachovaným prvkem.
V předhradí sídlí hradní muzeum s rekonstrukcí podoby hradu před jeho zánikem. Návštěva tak přibližuje nejen dochované zdivo, ale i to, jak mohl hrad ve středověku působit. Otevírací režim a podmínky návštěvy se během roku mění.
Okolní výlet lze prodloužit také k Velkému kameni v Slepičích horách, ke zříceninám Sokolčí a Velešín nebo do Douchova háje, kde se nachází skalní útvar Vandlička.