Z centra Berouna se dá vyrazit po modré značce až na vrch Děd, kde stojí cihlová rozhledna z roku 1893. Je prvním takovým objektem, který v Čechách vybudoval Klub českých turistů. Do věže se dnes kvůli jejímu technickému stavu nevstupuje, cesta sem však vede lesní krajinou s několika zajímavými zastávkami.
Trasy z Berouna i od Zdejciny
Modrá turistická značka začíná u kostela svatého Jakuba v Berouně. Doporučovaná trasa měří přibližně 8,3 kilometru, překonává převýšení kolem 270 metrů a má střední náročnost. K rozhledně vede také červené značení; z Králova Dvora se lze vydat po zelené.
Výlet je možné spojit s kaplí Panny Marie Bolestné u studánky, lokalitou Brdatky nebo Talichovým údolím. Naučná stezka Brdatka–Talichovo údolí je dlouhá zhruba tři kilometry a její přibližně dvacítka panelů přibližuje zdejší přírodu, geologii, rostliny i živočichy. Okolí má také vazbu na paleontologa Joachima Barranda, který tu v 19. století sbíral zkameněliny.
Ke kopci se dá přiblížit i z osady Zdejcina, kde je možné zaparkovat jen v omezené míře. Parkovací kapacita je malá a u rozhledny není běžná návštěvnická infrastruktura. Na místě je třeba respektovat zábrany a nevstupovat do uzavřené věže.
Věž s cimbuřím vznikla za čtyři měsíce
Nápad postavit rozhlednu vzešel v roce 1891 na schůzi berounského odboru Klubu českých turistů. Věž měla být cílem značené cesty z Berouna na Děd, který leží v nadmořské výšce 492 metrů. Základní kámen položili 1. května 1893 a stavbu dokončili za pouhé čtyři měsíce.
Dvanáct metrů vysoký objekt dostal podobu malé hradní věže. Jeho červenohnědé zdivo tvoří přibližně 25 tisíc bílých králodvorských cihel a doplňuje je cimbuří. K vyhlídkovému ochozu původně vedlo 56 schodů. Slavnostní otevření se konalo v září 1893, nechyběly při něm projevy na cimbuří ani ohňostroj.
Rozhledna se brzy zařadila mezi oblíbené výletní cíle a objevovala se také na berounských pohlednicích. V roce 1914 už však Klub českých turistů pátral po lidech, kteří věž poškozovali.
Les postupně proměnil výhled
Za dobré viditelnosti býval z Dědu podle dobových svědectví vidět například Říp nebo Milešovka. Stromy v okolí ale během desetiletí vyrostly a panorama výrazně omezily. V roce 2001 proto po dohodě s lesní správou vznikl průsek směrem na sever, další úprava následovala v roce 2013 na jižním svahu.
Rozsah výhledu se mění podle stavu okolní vegetace a popisy z různých období se proto liší. Dnes nelze počítat s volným kruhovým panoramatem; výhled je omezený. Při přípravě opravy se zároveň hledá způsob, jak upravit nejbližší stromy tak, aby se výhled zlepšil bez výrazné změny historické siluety věže.
Rozhledna je zavřená, oprava se připravuje
Od roku 2022 je vstup do věže uzavřen z bezpečnostních důvodů. Stavebně technický průzkum upozornil na pokračující poškozování zdiva, k němuž přispívá zatékání a nedostatečně vyřešený odvod dešťové vody. Vlastníkem rozhledny je od roku 2013 město Beroun, které ji získalo zákonným postupem poté, co se o objekt nepřihlásil žádný vlastník.
Město začalo v roce 2024 připravovat projekt opravy a nechalo věž zaměřit. V roce 2025 se posuzovalo pět možností: od citlivé opravy se zachováním původní výšky po navýšení o pět či šest metrů nebo spojení historické stavby s novou rozhlednou. Ve veřejném hlasování získala největší podporu varianta zachovávající původní podobu.
V létě 2026 se dokončovalo stavební povolení. Pokud se podaří vybrat dodavatele, mohla by rekonstrukce začít na podzim téhož roku; jde o plánovaný, nikoli potvrzený termín.
Děd a druhá berounská rozhledna
Výlet lze v Berouně doplnit návštěvou Městské hory, kde stojí další rozhledna a medvědárium. Rozhledna tam vznikla v roce 1936 mimo jiné proto, že stromy postupně zakryly výhled z Dědu. Z Městské hory je na historickou cihlovou věž stále vidět.