Na adrese Masarykovo náměstí 1 najdete kostel svaté Anny s bývalou piaristickou kolejí. Areál v jihozápadním rohu náměstí není jen monumentální barokní stavbou: jeho součástí jsou také někdejší školní prostory a nádvoří se studnou. Dnešní návštěva tak propojuje pohled na architekturu s příběhem vzdělávání v Benešově.
Neobvyklé uspořádání kostela
Výstavba celého komplexu se rozběhla roku 1705 podle projektu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho a skončila v roce 1717. Kostel byl vysvěcen dříve, 9. července 1710. Jeho půdorys řeckého kříže se odlišuje od obvyklého podélného uspořádání chrámů. Nad středem se zvedá placková klenba, zatímco boční části kryjí klenby valené.
Interiér zdobili sochaři Josef Jiří Jelínek a Lazar Widmann i malíři Felix Ivo Leicher a František Liechtenreiter. Při prohlídce se proto vyplatí věnovat pozornost také výzdobě a tomu, jak jednotlivé části prostoru navazují na sebe.
Piaristická kolej a její školní život
Příběh benešovské koleje začal ještě před její výstavbou. O příchod piaristů, řádu zaměřeného na vzdělávání, se snažil už předchozí majitel panství Jiří Ludvík ze Sinzendorfu. Založení koleje později prosazoval František Karel Leopold Přehořovský. Když se dostal do finančních potíží, panství roku 1715 prodal a fundaci znovu podpořil nový vlastník Jan Josef z Vrtby.
Piaristé i jejich žáci se do koleje nastěhovali už v červenci 1706, tedy během pokračující stavby areálu. K dispozici měli učebny, knihovnu, refektář i ubytovací místnosti. Kolej s gymnáziem fungovala řádně do roku 1780. Komplex tak připomíná nejen církevní a architektonické dějiny města, ale také jeho někdejší školství.
Rajský dvůr, studna a sluneční hodiny
Křídla koleje obklopují rajský dvůr, který tvoří klidnější střed celého areálu. Najdete tu studnu a na fasádě rokokové sluneční hodiny, jejichž autorem byl malíř Pavel Kristián Noldinger. Zastavit se můžete také u bočního vstupu do koleje. Je ozdoben aliančním znakem Františka Karla Leopolda Přehořovského a jeho druhé manželky Juliány Dorotei Jörgerové z Tolletu.
K památkově chráněným částem náleží také brána a tarasní zeď zahrady. Ochrana areálu se datuje od 3. května 1958. Drobné prvky nádvoří tak doplňují obraz místa, které sloužilo jako zázemí školní i náboženské komunity.
Expozice v koleji a knihovní skříně v Praze
V ambitu koleje je podle farnosti volně přístupná stálá expozice Město piaristické vzdělanosti a kultury. Přibližuje historii stavby i působení piaristů. Farnost neuvádí konkrétní otevírací dobu expozice.
V Benešově už naopak nenajdete původní intarzované knihovní skříně někdejší koleje. Josef Walter je vytvořil v letech 1736 až 1744 a roku 1896 byly prodány Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze. Dnes jsou instalovány ve studovně jeho knihovny.