Hrad Sokolčí dnes připomínají nízké zdi, příkop a stopy někdejších staveb. Zřícenina stojí na skalním výběžku nad Černou a její návštěva se dá spojit s pěším výletem údolím. Přímo pod hradem se navíc nachází lezecká oblast na pevné žule.
Počátky hradu zahaluje nejistota
O Sokolčí se píše v souvislosti s rokem 1264, nejde však o spolehlivé potvrzení, že tehdy hrad vznikl. Listina, která měla dokládat rožmberské vlastnictví, je podle památkových evidencí dodatečně vytvořeným falzem. Její účel souvisel s podporou majetkových nároků Rožmberků.
Vznik hradu se obvykle klade do 13. století nebo do první poloviny 14. století. Jako pravděpodobné datum založení se někdy uvádí přibližně rok 1358 a jako stavitel Jindřich z Benešova, zvaný také z Velešína. K nejstarším známým držitelům patřili páni z Michalovic, respektive páni z Velešína. Roku 1387 měl Beneš z Velešína hrad prodat Oldřichovi z Rožmberka; později Sokolčí náleželo k novohradskému panství.
Podle obnovených zemských desek z roku 1541 už byl hrad pustý, případně zbořený. Jeho využívání tak skončilo nejpozději během 16. století a zřejmě netrvalo příliš dlouho.
Co prozrazují zbytky na ostrohu
V lesním terénu se dochovalo jen málo výrazných zdí, archeologické nálezy ale pomáhají rekonstruovat podobu hradu. Tvořilo jej předhradí a hradní jádro, které od sebe odděloval příkop. Protáhlý půdorys připomínající trojúhelník se přizpůsoboval skalnímu podloží, jež místo přirozeně chránilo.
Vstupní čelo střežila čtverhranná věž. Za ní bylo malé nádvoří, k hradbě přiléhal palác a další stavba. V terénu lze rozpoznat také pozůstatky valu, příkopu, věžovité brány a hranolovité věže. Některé konstrukce se dochovaly zhruba do výšky 1,5 metru. Na předhradí archeologové zjistili stopy větší budovy s podsklepením.
Lokalita patří do kategorie ÚAN I, tedy mezi významné archeologické oblasti. Povrchový sběr z let 2002 a 2004 přinesl keramické úlomky ze 14. a 15. století. Protože jde o archeologicky cenné místo, nálezy je třeba ponechat na místě. Jméno Sokolčí se vykládá jako „sokolí hrad“ nebo „sokolí tvrz“ a poloha vysoko nad řekou k tomuto výkladu dobře pasuje.
Lezení na žule pod hradem
Pod skalním ostrohem se nachází kompaktní, hrubozrnná žula. Lezecké průvodce uvádějí výšku stěny přibližně 20 až 25 metrů a šířku zhruba 70 až 80 metrů. V oblasti je zaznamenáno více než 80 cest, jejich počet i stav se mohou měnit.
Sokolčí není typická sportovní oblast s hustým pevným jištěním. Převládají tu spárové cesty, ale lezou se také stěny a komíny. Kromě kruhů a borháků se používá vlastní jištění, například friendy a vklíněnce. Obtížnost cest sahá přibližně od stupně 2 po 9+/10- UIAA, takže lokalita je určená především zkušenějším lezcům, kteří bezpečně ovládají tradiční jištění.
Stěna míří přibližně k jihozápadu a část dne ji stíní stromy. Příznivější podmínky bývají na jaře a na podzim, v létě může být skála výrazně rozpálená. Před lezením je rozumné projít současné lezecké podklady, které uvádějí stav cest, jištění i případná omezení.
Údolím Černé k přehradě Hradiště
Zřícenina je přístupná po celý rok bez vstupného. Na předhradí stojí informační panel s vyobrazením původní podoby hradu a základními údaji o jeho historii. Pod ostrohem vede turistická nebo naučná trasa podél Černé a v okolí lze pokračovat směrem k přehradní nádrži Hradiště.
Jako výchozí bod v regionu mohou posloužit Besednice, Kaplice nebo Soběnov. Samotný hrad ovšem neleží v katastru Besednice: nachází se v katastrálním území Děkanské Skaliny, které spadá pod obec Benešov nad Černou. K místu vedou značené trasy od přehrady a dále podél pravého břehu Černé.
Na cestu se hodí pevná obuv. Skalnatý povrch, balvany, příkop i přístupové pěšiny mohou klouzat, když je mokro, namrzlo nebo leží sníh.