Přední Žalý leží na Žalském hřbetu mezi Beneckem a Vrchlabím a patří k místům, kde se výlet snadno spojí s výrazným výhledem. Na vrcholu stojí osmnáct metrů vysoká kamenná věž, jejíž vyhlídková plošina se nachází přibližně 16,5 metru nad okolním terénem. K rozhledně se dá dojít po značených trasách z Benecka, Vrchlabí nebo Horních Míseček, případně přijet sedačkovou lanovkou z Herlíkovic a od její horní stanice pokračovat ještě několik set metrů.
Kamenná věž z roku 1892
Současná rozhledna vznikla z podnětu hraběte Jana Harracha. Dokončena byla v roce 1892 a původně nesla jméno rozhledna císaře Františka Josefa. Čtyřboká stavba stojí na čtvercovém půdorysu o rozměrech zhruba 6,4 × 6,4 metru. Její vzhled připomíná období, kdy se v Krkonoších teprve formovala organizovaná turistika a na horských vrcholech začaly vznikat první vyhlídkové objekty.
Před dnešní věží však na vrcholu stály jiné stavby. Už v roce 1836 zde vznikla kamenná pyramida určená k vyměřování a signalizaci, která zároveň umožňovala rozhlédnout se po krajině. V letech 1888 až 1890 ji doplnila patnáct metrů vysoká železná rozhledna financovaná německým Horským spolkem. Protože neměla potřebné úřední povolení, byla už v roce 1890 odstraněna. O dva roky později ji nahradila současná kamenná věž.
Restaurace, která se na vrchol vrátila
S návštěvností Předního Žalého souviselo také občerstvení. Dřevěná restaurace s verandou byla na vrcholu postavena v roce 1890. Po požáru vznikla nová hospoda, kterou nechal hrabě Harrach vybudovat v roce 1904. Za druhé světové války byl objekt rozebrán, na původních základech se ale v letech 2008 až 2010 podařilo obnovit stavbu zachovávající vnější podobu někdejší Harrachovy restaurace.
Výhled od Sněžky po Orlické hory
Na ochoz rozhledny vede točité schodiště s 89 dřevěnými stupni. Za dobré viditelnosti se odtud ukazují výrazné krkonošské vrcholy včetně Sněžky, Kotle, Luční hory, Černé hory, Medvědína a Zlatého návrší.
Panorama pokračuje směrem k Jizerským horám a Ještědu. V dálce lze zahlédnout také Ralsko a Bezděz, v Českém ráji Trosky a na opačné straně obzoru Orlické hory. Podoba výhledu se mění podle počasí: za jasného dne se otevře široký obraz severních Čech, zatímco mlha a nízká oblačnost podtrhnou horský charakter samotného vrcholu.
Výlet z Benecka nebo od lanovky
Výstup na Přední Žalý lze zařadit do delší túry po Žalském hřbetu a spojit ho s poznáváním středních Krkonoš. Přístupové trasy vedou z okolí Benecka, Vrchlabí i Horních Míseček. Další možnost představuje sedačková lanovka z Herlíkovic, od jejíž horní stanice je rozhledna vzdálená několik set metrů.
Točité schodiště má omezený prostor a výstup může být fyzicky náročnější. Rozhledna funguje v sezonním režimu, který se může měnit podle období a počasí. Výhled je navíc výrazně závislý na aktuální viditelnosti.