Zubři, koně z anglického Exmooru a taurosové žijí na pastvině v bývalém vojenském prostoru mezi Benátkami nad Jizerou a Milovicemi. Lokalita Traviny tvoří benáteckou část milovické pastevní rezervace. Její příběh ukazuje, jak mohou velcí býložravci pečovat o krajinu, která by jinak postupně zarůstala.
Velká zvířata na někdejším vojenském území
Pastvina Traviny vznikla v roce 2015 a na začátku měla přibližně 120 hektarů. Společně s menší pastvinou u Milovic dnes tvoří území o rozloze zhruba 350 hektarů. Jednotlivé části leží asi 3,8 kilometru od sebe, spojuje je ale stejný způsob péče o přírodu.
Jako první na pastvinu dorazili koně z anglického Exmooru. Ještě v roce 2015 je následovali zubři a taurosové. Ti nejsou původními praturry, kteří v Evropě vyhynuli, ale výsledkem zpětného šlechtění. Mají napodobovat některé ekologické funkce tohoto mohutného býložravce. Zubři pocházejí z polských chovů a náležejí k nížinné, tedy bělověžské linii.
Provozovatel projektu a spolupracující odborné instituce označují společný výskyt těchto tří klíčových druhů velkých kopytníků za světový unikát. Jejich význam se ale neomezuje na to, že je lze pozorovat na jednom místě.
Kopyta mění podobu krajiny
Zvířata spásají vysoké trávy, okusují náletové dřeviny a kopyty narušují půdu. Tím vytvářejí různorodé prostředí, kde se střídají krátká vegetace, vyšší traviny, křoviny i malé plochy obnažené země. Taková pestrost poskytuje prostor druhům, kterým by jednotvárně zarostlá krajina nesvědčila.
Na prosluněných místech a narušené půdě mohou růst kvetoucí rostliny, daří se tam také mravencům a dalším bezobratlým. Trus velkých zvířat využívají chrobáci i jiný hmyz živící se trusem. Po příchodu koní se na milovické pastvině začaly znovu objevovat vzácné rostliny, například hořec křížatý. Roste zde také šalvěj luční, řepík lékařský, třezalka nebo hadinec.
Území spadá do Evropsky významné lokality Milovice-Mladá. Vedle otevřených stepí a luk jsou pro ni důležité také tůně a kaluže. K pozoruhodným druhům, které zde žijí, patří listonoh letní, žábronožka letní, modrásek hořcový Rebelův, dudek chocholatý, chřástal polní, strnad luční a ťuhýk obecný. Podle provozovatele se zde vyskytují i někteří vzácní bezobratlí, kteří se v České republice objevují už jen na této lokalitě.
Pastvina jako místo výzkumu
Milovický projekt slouží také jako dlouhodobý vědecký experiment. Na výzkumu spolupracují například odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR, Jihočeské univerzity, Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity i z dalších institucí.
Dosavadní výsledky naznačují, že velcí býložravci mohou prospívat rozmanitosti denních motýlů. Výzkum pěti skupin hmyzu na jedenácti českých lokalitách s velkými kopytníky, zveřejněný v květnu 2026, tento předpoklad dále podpořil. Zároveň ukázal, že intenzita pastvy musí odpovídat konkrétním podmínkám: příliš silné spásání může uškodit druhům, které potřebují pozdější vývojová stadia vegetace.
Podle hodnocení projektu, které organizace Česká krajina představila při udělení ocenění E.ON Energy Globe v roce 2024, bylo na lokalitě po necelém desetiletí pastvy zaznamenáno více než 111 druhů kvetoucích rostlin a výrazný nárůst některých vzácných motýlů. Jde o údaje z tohoto konkrétního hodnocení, nikoli o neměnný soupis druhů v celé rezervaci.
Jak zvířata pozorovat
Rezervace není zoologická zahrada: zvířata se sledují zvenčí, za ohradníkem nebo z vyhlídek. Pro pozorování se proto může hodit dalekohled. Zvlášť u zubrů je důležité držet odstup a respektovat oplocení, značení i pokyny provozovatele.
Hlavní veřejný vstup do návštěvnické části se nachází v Ostravské ulici v Milovicích. Podrobnosti o veřejném přístupu, parkování či režimu přímo na benátecké pastvině Traviny nejsou uvedeny. Komentované exkurze s přednáškou je nutné rezervovat předem.
V srpnu 2026 se návštěvnické zázemí rezervace rozšířilo o upravenou vyhlídku. Původní lanový přístup nahradily dřevěné schody, lávka a zábradlí, které mají návštěvu usnadnit zejména starším lidem. Za deště mohou být dřevěné prvky kluzké; není přitom jisté, že se tato úprava nachází právě u pastviny Traviny.