V místní části Dražice na okraji Benátek nad Jizerou stojí na výrazné ostrožně nad řekou pozůstatky stejnojmenného hradu. Z původního areálu se zachovaly hlavně části velkého paláce, zbytky dalších staveb a fragmenty kaple. Přestože dnes působí skromně, kdysi šlo o výpravné sídlo s architekturou, která v českém prostředí reagovala na dění ve vzdáleném Avignonu.
Počátky hradu sahají do 13. století
O Dražicích se písemné prameny poprvé zmiňují roku 1264. Hrad však podle dostupných údajů vznikl už o několik let dříve a za jeho zakladatele bývá označován dvořan Řehník z Litovic. Nejpozději v roce 1318 byl areál dokončen. Tvořily ho hradby, obytné a hospodářské budovy, střechy, zábradlí, příkopy i valy.
Stavitelé využili přirozeně chráněnou polohu nad řekou. Hrad měl půdorys lichoběžníku a z ostrožny bylo možné kontrolovat okolní krajinu. Ve 14. století se však Dražice proměnily z čistě obranného místa také v reprezentativní centrum, které mělo vyjadřovat význam svého majitele.
Přestavba podle zkušeností z Avignonu
Nejvýraznější stavební zásah se odehrál ve 30. letech 14. století za Jana IV. z Dražic, pražského biskupa. Ten během svého pobytu v Avignonu poznal francouzskou architekturu a po návratu do Čech přivedl stavitele vedené mistrem Vilémem. Jejich zkušenosti ovlivnily také další podobu hradu.
Starší palác byl rozšířen a k areálu přibyla čtverhranná věž s kaplí i menší palác. Dražice tak získaly výrazně reprezentativnější charakter. Nejzajímavějším dochovaným prvkem jsou lomená okna kaple s bohatou čtyřdílnou kružbou. Právě na nich je patrné, že hrad patřil k pozoruhodným ukázkám tehdejší hradní architektury v Čechách.
Hrad ztratil význam po vzniku nového sídla
Dražice sloužily jako sídlo vrchnosti až do 20. let 16. století. Poté se správa panství přesunula do nově budovaného sídla v Benátkách nad Jizerou. Jakmile začal fungovat tamní zámek, starší hrad přestal být trvale obýván. Při prodeji benáteckého panství Rudolfu II. v roce 1599 už byl zapsán jako pustý.
Úpadek přitom začal už během husitských válek. Roku 1424 hrad vypálili katoličtí páni z okolí. S dalším útokem se tradičně spojuje rok 1448 a vojsko Jiřího z Poděbrad, tento údaj je však podle městských materiálů potřeba brát s rezervou. Rozhodující pro konec Dražic jako obývaného šlechtického sídla bylo především vybudování nového rezidenčního centra v Benátkách.
Co z hradu uvidíte dnes
V areálu jsou patrná torza velkého paláce, pozůstatky dalších konstrukcí a části kaple. Dochované zdivo tvoří měkký jemnozrnný pískovec, který poškozuje déšť, mráz i další povětrnostní vlivy. Památka proto výrazně chátrá a její zabezpečení představuje náročný technologický úkol.
Dražice nejsou klasickým turistickým objektem s pokladnou, pravidelnými prohlídkami a návštěvnickým zázemím. Jde spíše o volně vnímatelnou zříceninu v místní části Benátek nad Jizerou. Přesná návštěvní doba, jednotné značení ani aktuální možnosti parkování nejsou v dostupných podkladech spolehlivě uvedeny, proto je před cestou třeba ověřit stav u města. Na místě je nutné respektovat případná omezení, nevstupovat na nestabilní konstrukce a držet se bezpečných cest.
Výlet pokračuje v Benátkách nad Jizerou
Historii Dražic lze dobře číst v souvislosti s nedalekými Benátkami nad Jizerou. Jan z Dražic založil na blízké vyvýšenině nové město a právě ono se později stalo správním i rezidenčním centrem panství. Návštěvu zříceniny tak lze spojit s cestou k benáteckému zámku a do historického centra.
Dnešní torzo připomíná proměnu šlechtických sídel i rychlý ústup hradu, který kdysi patřil k významným stavbám v okolí. Dražický hrad je evidován jako kulturní památka.