Při zastávce v Kunčicích stojí za povšimnutí zděná kaple svatých Fabiána a Šebestiána s věžičkou. Její příběh se začal psát během morové epidemie, ale dnešní stavba vznikla až roku 1717. Letopočet 1715, který se s kaplí někdy spojuje, odkazuje k době nákazy, nikoli k výstavbě zděné kaple.
Kaple na místě spojeném s morem
Epidemie zasáhla Hranicko v letech 1714–1715 a Kunčice podle historických záznamů téměř vylidnila. Místní pověst vypráví o studentovi, jehož šaty měly do vsi zanést nákazu. Jde však o neověřené podání a různé verze se rozcházejí i v tom, odkud student přišel.
U pohřebiště obětí měla nejprve stát dřevěná kaplička. Zděnou stavbu vybudovali přeživší obyvatelé roku 1717 a zasvětili ji svatým Fabiánovi a Šebestiánovi, kteří byli tehdy uctíváni jako ochránci před morem. Olomoucký biskup Wolfgang Schrattenbach povolil sloužení mší 3. června 1717, trvalou mešní licenci kaple získala v roce 1721.
Skromný interiér a proměny stavby
Původní cihlová kaple pojala přibližně dvě stě lidí. Neměla sakristii, lavice, kůr ani varhany. Zvon pro ni obec koupila roku 1732; na věžičku ho zavěsili při opravě v roce 1777.
Stavbu poškodily boje při přechodu fronty v květnu 1945. Oprava následovala v roce 1969 a další rozsáhlé práce proběhly v letech 1995–1997, kdy byla přistavěna věž. Kapli znovu požehnal administrátor Jahn 14. září 1997. Po zásahu blesku se v roce 2008 opravovala střecha věže.
Památka obětí dvou válek
V zádveří je umístěna deska se jmény třinácti mužů, kteří padli v první světové válce. Původně se nacházela na obecné škole v Kunčicích; do kaple byla přenesena při rekonstrukci v roce 1995. Místo spojené s oběťmi moru tak připomíná také místní muže zahynulé o dvě století později.
Interiér se doplňoval postupně v letech 1995–2010. Jeho součástí jsou keramické reliéfy a kachle s motivy křížové cesty, které v letech 2008–2010 vytvořila ostravská výtvarnice Kateřina Pavlicová.
Kunčice a jejich kaple
Kunčice jsou od roku 1983 místní částí Bělotína v Olomouckém kraji. Pravidelná otevírací doba ani možnost prohlídky interiéru nejsou potvrzené; přístupnost je proto možné zjistit u obce nebo místní farnosti.