Nová Louka leží přibližně čtyři kilometry severně od Bedřichova a patří k místům, která spojují přírodu s výraznou historií. Na pravém břehu Blatného potoka tu stojí Šámalova chata, jediná stavba v celé enklávě. Dnes funguje jako horský penzion a restaurace, zároveň je přirozenou zastávkou při výletech po Jizerských horách.
Okolní volná plocha nevznikla náhodou. Nová Louka je paseka založená po těžbě dřeva, která podle krajinných podkladů existovala už v roce 1630. Zpočátku sloužila jako pastvina. Východní část území dnes spadá do přírodní rezervace Nová louka, chránící horské vrchoviště, rašelinné bezlesí a podmáčené smrčiny.
Na začátku byla sklářská huť
Podoba místa se výrazně změnila v roce 1756. Tehdy na Nové Louce vznikla sklářská huť, pro kterou byly zásadní zdejší rozsáhlé lesy. Dřevo poskytovalo palivo pro vytápění pecí a okolní krajina se tak na dlouhou dobu stala zázemím sklářské výroby.
Huť se později dostala do vlastnictví sklářského rodu Riedelů. V 19. století ale její provoz skončil. Podílel se na tom nedostatek dřeva i rozvoj modernějších výrobních postupů. Z původního průmyslového areálu zůstal Panský dům, který v roce 1844 koupili Clam-Gallasové.
Noví majitelé nechali objekt přestavět na lovecký zámeček. Nová Louka tak změnila účel: místo spojené s hutí a těžbou surovin začalo sloužit šlechtickému odpočinku, pobytu a lovu.
Proč se chatě říká Šámalova
Nejznámější období přišlo po vzniku Československa. Zámeček využívali také představitelé vlády a pravidelně sem přijížděl Přemysl Šámal, kancléř prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Po určitou dobu sem zajížděl také Emil Hácha. Právě podle Šámala získal objekt své dnešní jméno.
Přemysl Šámal, narozený v roce 1867 v Praze, nebyl jen vedoucím prezidentské kanceláře. Patřil k významným českým politikům a zapojil se do protirakouského i protinacistického odboje. Zemřel v roce 1941 v Berlíně. Historie chaty tak není pouze příběhem šlechtického sídla a prvorepublikových pobytů, ale dotýká se i zásadních událostí první poloviny 20. století.
Stavba má spojitost také s rokem 1938. Po Mnichovské dohodě ji podle dobového svědectví citovaného provozovatelem chtěla československá armáda vyhodit do vzduchu, aby ji nepřevzala německá armáda. K uskutečnění záměru nakonec nedošlo a zámeček se dochoval.
Historie na okraji rašeliniště
Dnešní výlet na Novou Louku není jen zastávkou u historické budovy. Přírodní rezervace Nová louka má rozlohu přibližně 32 hektarů a poprvé byla vyhlášena v roce 1960. Předmětem ochrany je cenný horský mokřad s rašelinným bezlesím, podmáčenými smrčinami a řadou vzácných organismů.
Rezervace zasahuje do východní části enklávy a vytváří se Šámalovou chatou jeden celek. Při pohybu v okolí je proto nutné držet se značení a nevstupovat mimo povolené cesty do rašeliniště. Citlivé podmáčené území by mohlo být poškozeno.
Místo pro pěší, cyklisty i běžkaře
Šámalova chata dnes nabízí ubytování v horském penzionu a funguje v ní restaurace. V létě k ní míří pěší turisté a cyklisté, v zimě se Nová Louka stává součástí tras běžkařů. Podle plánované návštěvy lze místo pojmout jako krátkou zastávku, nebo jako část delšího putování po lesních cestách a hřebenech Jizerských hor.
Novou Louku najdete na adrese Bedřichov 48. Provoz restaurace, možnosti ubytování a případná omezení se mohou měnit, proto je před cestou potřeba ověřit jejich aktuální podobu u provozovatele.