U Bechyně čeká na pěší výlet, který se neobejde bez pozornosti pod nohama. Stezka podél Židovy strouhy se místy stáčí těsně ke korytu, překonává kořeny a kameny a na několika místech vede přes vodu. Odměnou je hluboké údolí s meandry a skalními převisy, které působí překvapivě divoce, přestože leží nedaleko města.
Údolí sevřené skalami
Židova strouha, známá také jako Židovka, měří přibližně 20,5 kilometru a vlévá se zleva do Lužnice. Nejvýraznější část jejího údolí leží mezi oblastí Hodonic a Nuzic a soutokem s Lužnicí. Voda tu postupně vyhloubila kaňon do bechyňské ortoruly. Skály jsou na některých místech podemleté a vytvářejí převisy, zatímco potok se níže v nivě proplétá hlinitými písky a fluviálními usazeninami.
V údolí se zachovaly zaklesnuté meandry. Na skalních hřbítcích rostou zbytky reliktních borů a acidofilních doubrav, svahy přecházejí v suťové lesy a ve vlhké nivě převažují olše. Mechům, lišejníkům a rostlinám ze štěrbin silikátových skal se daří na stinných skalních stěnách. Přírodní památka zaujímá 43,038 hektaru. Poprvé byla vyhlášena v roce 1988, nové vymezení i podmínky ochrany platí od 16. října 2025.
Od Kálalova mlýna k soutoku
Turisticky schůdný úsek, který patří k nejhezčím částem strouhy, měří zhruba sedm kilometrů. Vede od oblasti Kálalova mlýna směrem k ústí do Lužnice. Z trasy se dá odbočit k hradišti Hradec u Nuzic. Pravěké opevnění stojí na ostrožně, kterou ze stran obtáčí meandr Židovy strouhy.
Kdo chce delší putování, může vyrazit z Týna nad Vltavou do Bechyně. Trasa měří 18,4 kilometru, zabere přibližně pět a půl hodiny a začíná u autobusového nádraží. Po žluté značce vede k potoku, pokračuje podél Židovy strouhy k Lužnici a dál do Bechyně. Střídají se na ní zpevněné i nezpevněné cesty a její náročnost je střední. Pro kočárky ani vozíčkáře vhodná není.
Po dešti může být pohyb údolím obtížnější. Lávky na některých místech chybějí a vodu je třeba překonat po kamenech, případně broděním. Pevná obuv s dobrou podrážkou je proto důležitá; hodí se také boty, které snesou namočení. Při vyšším průtoku je rozumné výlet odložit a před cestou zjistit, v jakém stavu stezka je.
Pověsti a filmové kulisy
Odkud se vzalo jméno Židova strouha, není doloženo s jistotou. Mezi tradovanými výklady se objevuje příběh o Židech ukrývajících se v kaňonu, souvislost s kouzelníkem Žitem, se slovem žito i s místním příjmením Čuda. Samotný název je ale znám z písemného popisu lesů bechyňského panství už z roku 1691.
Údolí posloužilo také filmařům. U potoka vznikla například kulisa čertova mlýna pro pohádku Čertova nevěsta. S lokalitou jsou spojovány rovněž filmy Zlatí úhoři, Metráček a Stříbrný vítr.
Pokračování podél Lužnice a návštěva Bechyně
U soutoku Židovy strouhy s Lužnicí navazuje Stezka údolím Lužnice. Celá pěší trasa z Plané nad Lužnicí přes Tábor a Bechyni do Týna nad Vltavou měří 55 kilometrů. Jako první pěší trasa v Česku získala evropskou certifikaci Leading Quality Trails – Best of Europe.
V roce 2026 její průchod komplikuje poškozená visutá lávka nad Lužnicí. Strom ji zničil v noci z 5. na 6. září 2025 a oprava začala 22. dubna 2026. Podle tehdy dostupných informací Klubu českých turistů zůstával úsek mezi Bechyní a Apartmány Lužnice uzavřený; otevření se očekávalo v září 2026. Stav lávky je proto nutné před cestou ověřit.
V Bechyni lze výlet spojit s prohlídkou historického centra, zámku, františkánského kláštera nebo Muzea turistiky. V přírodní památce se bez souhlasu nesmí tábořit ani rozdělávat oheň a návštěvníci mají zůstávat na značených cestách.