Vstup do Michalské ulice je jedním z míst, odkud lze začít hledat stopy bechyňského opevnění. Další části severní hradby se skrývají v okolí ulic Široká a Parkány; výraznější pohled na ně se otevírá od židovského hřbitova a z františkánské zahrady. Středověké obranné stavby tu netvoří souvislou kulisu. Některé úseky splývají se zídkami nebo ploty, jiné leží v zahradách a nejsou veřejně přístupné.
Opevnění využívalo svahy nad řekami
Bechyně byla založena roku 1323 za vlády Jana Lucemburského. Ohrazení nové osady dostal na starost podkomoří Oldřich Pluh z Rabštejna. Město stálo na ostrohu, který zčásti chránily příkré svahy nad Lužnicí na západě a nad Smutnou na východě. Hradby tak doplňovaly přirozenou obranu terénu a navazovaly také na opevnění hradu.
Po husitských válkách se obranný systém obnovoval. Městský turistický zdroj klade tuto obnovu na konec 15. století. Při procházce je proto možné vnímat nejen jednotlivé zbytky zdiva, ale i to, jak opevnění odpovídalo tvaru ostrohu a přístupovým cestám do města.
Bašty, příkop a stopy parkánu
Hlavní hradba z lomového kamene dosahuje podle památkového popisu výšky až šesti metrů a místy šířky až 170 centimetrů. Katalog památkové péče uvádí deset dochovaných čtyřbokých bašt, původně otevřených směrem do města, a jednu půlválcovou baštu v západní části. Starší turistický text popisuje počet a tvary bašt jinak, přesné určení jednotlivých prvků proto náleží odbornému popisu. Bašty pomáhaly chránit úseky hradeb a kontrolovat prostor před nimi.
Mezi hlavní a předsunutou hradbou býval parkán, široký přibližně 16,5 metru. Jeho zeď se nedochovala. Na východní straně jsou ale stále patrné příkop a val, které napovídají, jak daleko obranná linie sahala. K opevnění patřila také předsunutá válcová hláska a samostatně stojící válcová bašta Kohoutek jižně od zámku. Městská brána s přilehlými baštami se nedochovala.
Fragmenty ukryté v městské zástavbě
Nejvýraznější části opevnění lze hledat na severní straně historického jádra. Od židovského hřbitova nebo z františkánské zahrady se lépe ukazuje jejich vztah k členitému terénu a okolní zástavbě. Jinde se kamenné zdi objevují za zahradami nebo mezi domy a jejich někdejší obranná funkce nemusí být na první pohled patrná. Při procházce je potřeba držet se veřejných cest a respektovat soukromé pozemky.
Podél opevnění vede naučná trasa s informačními cedulemi, jejíž začátek je u vstupu do Michalské ulice. Její podoba se může měnit. I bez ní lze v severní části města sledovat, jak se středověká obrana skládala z hradeb, bašt, příkopu a valu a jak do ní zapadaly svahy nad Lužnicí a Smutnou.