Mohutný platan, který se v Bartošovicích pojí s romantickou pověstí o Josefíně, je jednou z výrazných dominant zámeckého parku. Obec ho označuje za největší platan v České republice a uvádí, že jeho koruna zabírá zhruba tisíc metrů čtverečních. Park je tak přirozeným zastavením při návštěvě zámku přímo v centru obce.
Čtyřkřídlá stavba s malým uzavřeným nádvořím dnes není jen připomínkou šlechtického sídla. Sídlí v ní regionální instituce a informační centrum, najdete tu expozici i penzion a některé prostory slouží svatbám a dalším společenským událostem.
Středověké počátky zůstávají nejasné
O nejstarší podobě sídla se dochovalo jen málo jistých zpráv. Předchůdcem dnešního zámku měla být středověká, nejspíš gotická tvrz, její existenci ani přesnou podobu se ale nepodařilo spolehlivě doložit. Nejstarší příběhy o jejím vzniku a prvních majitelích proto nelze považovat za ověřenou historii.
Jistější údaje přináší 16. století. Bartošovice i s tvrzí získal roku 1522 Zikmund Sedlnický z Choltic. Jeho syn Václav pak objekt upravil v renesančním stylu. K této stavební etapě patřil zdobený kamenný portál s letopočtem 1583. Roku 1616 připadl statek Janu Felixovi Podstatskému z Prusinovic; jeho rodina jej vlastnila zhruba dalších 150 let.
Kolem roku 1670 vznikla pozdně renesanční budova o dvou patrech a čtyřech křídlech. Podobu, kterou zámek z velké části ukazuje dnes, získal při přestavbě v letech 1869 až 1877. Historizující úpravy překryly řadu starších prvků a doplnily stavbu o pseudorenesanční i pseudogotické detaily.
Detaily interiérů i někdejší provoz
V interiérech se dochovaly prvky z 19. století: balustrádová zábradlí, dřevěné kazetové obklady, kazetové dveře i stropy. K pozoruhodným místnostem patří knihovna s mramorovým krbem. Dnes se využívá jako obřadní síň.
Areál měl také hospodářské zázemí. V zámku býval pivovar, který fungoval až do roku 1890. Konírna a hospodářské budovy patřily k areálu do roku 1970. Připomínají, že zámek býval nejen sídlem, ale také centrem každodenního života panství.
Park a příběh Josefínina platanu
Zámecký park je doložen nejpozději v 18. století. Obec uvádí jako rok jeho založení 1768. Po období proměn začala obnova v roce 1999 a v následujícím roce pokračovala ošetřením stromů i výsadbou nové zeleně. Park dnes doplňuje mobiliář a osvětlení zámku s okolím.
Jméno Josefínina platanu odkazuje k místní pověsti o vztahu Josefa Meinerta a Josefíny Pachtové. Příběh dal stromu romantický význam, nejde však o událost historicky spolehlivě doloženou. Také údaje o rozměrech a prvenství platanu se mohou v různých pramenech lišit; v parku je především nepřehlédnutelným, mimořádně mohutným stromem.
Zámek jako centrum Poodří
Obec Bartošovice získala zámek na základě soudního rozhodnutí z 29. března 1994. V letech 1995 až 1997 se opravovaly omítky, fasáda a střecha. Zámek i park byly v roce 1999 prohlášeny kulturní památkou.
Od roku 2000 v budově sídlí informační centrum Regionu Poodří, svazek obcí Region Poodří a Místní akční skupina Regionu Poodří. Expozice Moravského Kravařska představuje osobnosti a místní kraj, dějiny zámku i Poodří, vojenskou historii a lazaretní pokoj.
Zámek nemá běžnou průvodcovskou službu a přístup do interiérů i expozice závisí na aktuálním provozu; možnosti návštěvy je proto možné zjistit předem. V budově funguje také penzion s kapacitou 41 míst. Zámek najdete na adrese Bartošovice 1, informace o ubytování a provozu poskytne penzionnazamku@bartosovice.cz nebo telefon +420 774 402 106.