V Bartošovicích na adrese 208 stojí vodní mlýn, který má k běžné muzeální expozici poměrně daleko. Jeho technologie zůstala zachována jako propojený celek a při vybraném prohlídkovém okruhu je možné sledovat, jak vodní síla postupuje od turbíny k mlýnským strojům.
Historický areál u Odry
Areál vznikal postupně od konce 15. století až do 20. století a dnes je nemovitou kulturní památkou. K samotným budovám patří také náhon, přívodní a odpadní kanál a dřevěný střechovitý jez na Odře, který leží proti proudu od mlýna.
Podobu dlouho fungujícího provozu si zachovaly mlýnské objekty i jejich uspořádání. Sedlové střechy pocházejí z druhé poloviny a konce 19. století. Mlýnice, prostor s turbínou a agregátem podle obecních podkladů neprošly zásadními změnami, takže je možné vnímat nejen jednotlivá zařízení, ale i jejich návaznost v celém provozu.
Technologie, která stále funguje
Do roku 1933 poháněla mlýn trojice vodních kol. Ta byla následně nahrazena Francisovou turbínou, na niž navazují převody, transmise, kožené řemeny a dřevěné řemenice. Energie se tím rozváděla k jednotlivým strojům v několika patrech budovy.
Při komentované prohlídce lze sledovat cestu od turbíny až k vybavení určenému ke zpracování obilí. Provozovatel zdejší pohon a zařízení označuje za jediný funkční celek tohoto druhu v Moravskoslezském kraji a za jeden z mála v České republice. Výjimečnost nespočívá jen v zachování jednotlivých exponátů, ale hlavně v tom, že spolu části původního systému stále souvisejí.
Opravy vyžadovaly velmi přesnou řemeslnou práci. Turbína byla opravena už v 60. letech a generální opravou prošla v roce 1996. Při dalších zásazích vznikly například nové dřevěné habrové zuby palečného kola, které byly vyrobeny ručně s uváděnou přesností dvě desetiny milimetru.
Mlýn přečkal požár i povodeň
Na přelomu let 1929 a 1930 poškodil mlýn požár. Přestavba, která po něm následovala, přinesla také modernizaci vybavení a prodloužila další provoz areálu.
Ještě větší zásah představovala povodeň v roce 1997. Voda tehdy podle údajů provozovatele uvnitř budov místy vystoupala až do výšky dvou metrů a zůstala tam šest dní. Poškodila zdivo, statiku, dřevěné konstrukce i technologii.
Obnova se proto týkala střech, obytné části, náhonu i obou vodních kanálů. Do roku 2013 se podařilo výrazně stabilizovat vnější stav budov. Poté pokračovaly práce uvnitř, kde se renovací dočkaly transmise, předlohová hřídel a mlýnské stroje z první poloviny 20. století. Cílem bylo znovu uvést zařízení ve všech třech podlažích do pohybu.
Prohlídku je třeba objednat
Bartošovický mlýn nemá garantovanou každodenní otevírací dobu. Návštěvu lze rezervovat prostřednictvím rezervačního systému nebo telefonicky. Na výběr je základní a rozšířený okruh, případně prohlídka nazvaná „oživlý mlýn“, během níž se část technologie skutečně spouští. Nabídka, ceny i kapacita se mohou měnit.
Prohlídka může zahrnout také sušárnu ovoce a technologii nové elektrárny. V sezoně bývá součástí nabídky ochutnávka a prodej sušeného ovoce nebo medu z vlastní produkce. Mlýnice zároveň slouží jako prostor pro výstavy, koncerty a společenská setkání.
Bartošovický vodní mlýn tak spojuje technickou památku s krajinou Poodří. Na adrese Bartošovice 208 se dochoval provoz, v němž se potkávají voda, dřevo, kov a lidská práce.