Na návsi v Babicích u Třebíče stojí památník tří místních funkcionářů, kteří zemřeli při střelbě v budově školy. Událost z večera 2. července 1951 se stala záminkou k rozsáhlému tažení komunistického režimu proti lidem označeným za odpůrce státu. Při procházce obcí lze navštívit památník, kostel Nejsvětější Trojice i bustu kněze Václava Drboly.
Večerní schůzi přerušila střelba
V budově školy se tehdy sešli členové místního národního výboru. Do místnosti vtrhli ozbrojení muži a zastřelili řídícího učitele a předsedu MNV Tomáše Kuchtíka, místopředsedu Josefa Roupce a skladníka s pokladníkem Bohumíra, případně Bohumila Netoličku. František Bláha, předseda místního akčního výboru Národní fronty, utrpěl zranění, ale přežil.
Za hlavní postavu skupiny byl označen Ladislav Malý, který se vydával za agenta americké CIC a v regionu hledal lidi pro protikomunistický odboj. Spojil se mimo jiné s knězem Janem Bulou. Některým nabízel zapojení do odboje, dalším tvrdil, že pomáhá převést arcibiskupa Josefa Berana přes hranice.
Po střelbě se skupina ukryla v žitném poli mezi Čáslavicemi a Bolíkovicemi. Při zásahu bezpečnostních složek následujícího dne, 3. července, byli zastřeleni Malý a Antonín Plichta mladší. Stanislav Plichta byl těžce zraněn a Antonín Mityska zásah přežil.
Procesy a tresty zasáhly celý kraj
První hlavní proces začal v Jihlavě už 12. července, tedy deset dní po střelbě. Soud vynesl sedm rozsudků smrti, dva doživotní tresty a další dlouhé tresty odnětí svobody. Sedm odsouzených popravili 3. srpna 1951. V letech 1951 až 1953 následovalo v souvislosti s případem celkem patnáct politicky motivovaných procesů. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů v nich bylo odsouzeno 107 lidí, padlo jedenáct trestů smrti a uložené tresty dohromady představovaly 1429 let.
Mezi popravenými byli katoličtí duchovní Václav Drbola a František Pařil. V navazujícím procesu v Třebíči byl k trestu smrti odsouzen také farář Jan Bula, kterého popravili v roce 1952. Posledním popraveným v celé kauze se stal Stanislav Plichta. Přestože po zásahu ochrnul na dolní polovinu těla, zemřel na šibenici 10. února 1953.
Represe dopadly také na příbuzné odsouzených. Rodiny popravených a vězněných režim násilně vystěhovával z jejich obcí, často do pohraničí nebo na státní statky. Tím přerušoval jejich místní vazby a zastrašoval také soukromě hospodařící rolníky, kteří odmítali vstupovat do jednotných zemědělských družstev.
Vyšetřování provázely nátlak a manipulace a jeho průběh se řídil předem připravenými scénáři. Zbraně například neprošly balistickou analýzou, a proto se dodnes nedají s jistotou zrekonstruovat všechny okolnosti střelby. Historické debaty se vedou i o možném napojení Ladislava Malého na Státní bezpečnost. Není však prokázáno, že vědomě spolupracoval s StB nebo že celou akci přímo zorganizovala.
Paměť obce na návsi i u kostela
Památník tří zastřelených funkcionářů stojí na návsi pod kostelem Nejsvětější Trojice. Tříboký nepravidelný kvádr s reliéfy vytvořil sochař Miloš Axman, architektonické řešení navrhl František Kočí. Pomník odhalili v roce 1975 jako součást ideologicky pojatého památníku třídního boje.
Po roce 1989 byla uzavřena síň revolučních tradic v bývalé škole, odstranila se pamětní deska z roku 1951 a později zmizel i původní základní kámen pomníku. O jeho ponechání se přesto rozhodovalo v referendu; podle dochovaných záznamů pro něj po roce 1990 hlasovala většina obyvatel. Pomník tak připomíná zavražděné obyvatele, ale také dobu, kdy režim jejich smrt využíval k propagandě.
Další stopu paměti představují zvony smíření v kostele Nejsvětější Trojice. Farnost je pořídila v roce 1968 jako výraz pokání a poděkování za záchranu víry. Na zvonu svatého Josefa je nápis odkazující na satisfakci za Babice 1951. Před farou stojí od roku 2013 bronzová busta Václava Drboly, odhalená při Dni smíření.
Co lze v Babicích projít
Bývalá škola, kde k vraždě došlo, dnes není běžně přístupným muzeem. Návštěvní cesta tak vede především přes náves k památníku, kostelu a bustě Václava Drboly. Místo přestřelky v poli u Bolíkovic není součástí oficiální návštěvnické trasy; při případné cestě tam je třeba respektovat soukromé pozemky i zemědělské hospodaření.
V roce 2026 se v Babicích při 75. výročí událostí uskutečnil odborný program Ústavu pro studium totalitních režimů věnovaný vraždě, justičnímu zločinu a kolektivní paměti. Veřejnost při něm mohla vidět také nábojnice nalezené v místě přestřelky.