Dvě kruhovité kamenné stavby, příkop a prohlubeň připomínající studnu. To jsou hlavní stopy, které dnes na ostrožně v Křtinském údolí zůstaly po Hrádku u Babic. Zřícenina působí jako malé opevnění, její stáří ani účel však nejsou potvrzené. Pro výletníky tak místo nabízí vedle lesnatého okolí také otázku, co tu vlastně kdysi vzniklo.
Vaječník mezi Babicemi a Býčí skálou
Hrádek leží mezi Babicemi nad Svitavou a Býčí skálou, v části údolí zvané Vaječník. Používají se pro něj také názvy Hrádek ve Vaječníku a Hrádek u Býčí skály. Jde o nenápadné terénní pozůstatky, nikoli o upravený hradní areál s expozicí nebo návštěvnickým zázemím.
K místu vede žlutá turistická značka úsekem nazývaným Vaječník. Hrádek náleží k obci Babice nad Svitavou v okrese Brno-venkov, v Jihomoravském kraji. Spolehlivě uváděná poštovní adresa se pro něj nepoužívá, při hledání je proto podstatné řídit se mapou a turistickým značením. Nejde o tvrz v Babicích, jejíž osud je spojován s vypálením za třicetileté války.
Stopy bez jasného vysvětlení
V terénu jsou vidět dvě kruhové, místy popisované jako válcovité, zřícené stavby a příkop. Další prohlubeň může připomínat studnu, její funkce ale zůstává neznámá. Zdivo je kladené nasucho, bez malty. Pozůstatky ukazují, že místo mělo stavební podobu, samy však neprozrazují, jak celý objekt vypadal ani k čemu jednotlivé části sloužily.
O středověkém původu se uvažuje mimo jiné na základě srovnání s jinými hrady. Chybějí ovšem písemné prameny, které by Hrádek jednoznačně zmiňovaly, i archeologické nálezy, jež by ho spolehlivě datovaly. Nelze proto potvrdit ani přesné stáří. Představa, že šlo o strážní bod nebo stavbu spojenou s těžbou železné rudy, je rovněž nepodložená.
Mohla to být romantická zřícenina
Archeolog Martin Golec přišel s jinou možností: kamenné objekty mohly vzniknout, případně být upraveny, jako romantická umělá zřícenina. Tato hypotéza je spojuje s krajinnými úpravami, které Lichtenštejnové prováděli na přelomu 18. a 19. století. Ani tento výklad však není prokázaným vysvětlením původu Hrádku.
Pokud šlo o středověké opevnění, zůstává nejasné, kdo ho postavil a jakou plnilo úlohu. V případě romantické stavby by zase šlo o připomínku doby, kdy lidé do krajiny záměrně začleňovali objekty evokující minulost. Z dosavadních stop nelze s jistotou rozhodnout mezi těmito možnostmi.
Krátká zastávka v Křtinském údolí
Na Hrádku není rozsáhlý areál k prohlížení ani rekonstruované hradby. Zastávku tvoří několik zbytků zdiva v lesnatém údolí a terénní tvary, které je třeba číst přímo na místě. Jako součást pěší trasy Křtinským údolím může doplnit výlet do okolí Býčí skály.