U bývalého silničního přechodu mezi Aší a německým Selbem stojí kovový sloup, který připomíná několik různých podob státní hranice. Replika československého hraničního orientačního sloupu číslo 16 byla odhalena 28. října 2022, jen několik metrů od místa, kde stával původní exemplář. Dnes se k němu dá dojít po chodníku při procházce Ašskem nebo během výletu podél česko-německé hranice.
Památník u bývalého přechodu
Sloup se nachází u někdejšího silničního přechodu Aš–Selb, označovaného také jako Aš–Wildenau. Nejde o místo s pokladnou, otevírací dobou ani pravidelnými prohlídkami. Zastavení je proto krátké a volně přístupné, přičemž je nutné počítat s blízkostí dopravně významné komunikace a respektovat provoz i vedení pěší trasy.
Replika připomíná dobu, kdy podobné objekty označovaly hranice nově vzniklého Československa. Její slavnostní odhalení připadlo na 28. října, tedy na Den vzniku samostatného československého státu. Událost se konala také v rámci oslav 150. výročí povýšení Aše na město.
Jednotný symbol Československa
O instalaci hraničních orientačních sloupů na silničních přechodech rozhodla v roce 1923 meziministerská komise pro věci hraniční. Sloupy nebyly celními značkami. Jejich úkolem bylo výrazně a srozumitelně ukázat cestujícím, že vstupují na území Československa.
Návrh vytvořili architekt Josef Havlíček a sochař Bedřich Štefan, kteří uspěli ve veřejné soutěži. Konstrukce vznikala z lisovaného ocelového plechu a státní znak byl litinový. První sloupy se na hranicích objevily v srpnu 1925. Do konce roku 1926 jich bylo osazeno 215, později přibývaly další u nových celních cest. Celkově se uvádí 225 skutečně umístěných kusů; odborné přehledy zmiňují ještě sedm dalších, u nichž se nepodařilo spolehlivě zjistit osud nebo přesné stanoviště.
Obvykle stály vlevo od komunikace a jen několik metrů od státní hranice. V Ašském výběžku jich bylo podle dobových a regionálních podkladů šest. Právě sloup s číslem 16 vydržel na místě nejdéle.
Od záboru po železnou oponu
Původní exemplář stál u tehdejšího československého celního přechodu v Aši. Po záboru pohraničí v roce 1938 došlo k jeho přetření, odstranění československého znaku a nahrazení symbolem hákového kříže. Po konci druhé světové války se na sloup vrátilo československé označení.
V dalších desetiletích se však okolí Aše změnilo v přísně kontrolované hraniční pásmo. Pohyb v jeho blízkosti byl omezen a hranice se stala téměř nepřístupnou. Podle svědectví místních sloup přečkal období železné opony až do roku 1990, není ale doloženo, kdo se o něj v době uzavřeného pásma staral.
Po pádu železné opony původní předmět zmizel. Pravděpodobně k tomu došlo při rekonstrukci silnice, jeho další osud však není jistý. Po druhé světové válce se tento typ orientačních sloupů na obnovených československých hranicích už systematicky neinstaloval, a dochované originály jsou proto vzácné.
Replika podle dobových podkladů
O návrat symbolu se postarali místní zájemci o historii v čele s ašským badatelem Bohuslavem Karbanem a Boleslavem Mendoněm. Společně s městem Aš zajistili povolení potřebná k umístění sloupu. Výroby repliky podle dobové technické dokumentace se v zámečnické dílně ujal Vitalij Godoroža.
Nový sloup váží přibližně 140 kilogramů. Nese československé státní barvy a jeho znaky i emblémy jsou z litiny. Na místě tak vznikla připomínka vzniku republiky, změny hranic po Mnichovské dohodě, poválečného obnovení státu i desetiletí, kdy byla cesta mezi Aší a německým Selbem téměř neprůchodná.
Nejjednodušší orientace je podle názvu Aš–Selb nebo Aš–Wildenau. Samostatná poštovní adresa repliky není v dostupných podkladech uvedena.