Rozhledna na vrchu Háj je jedním z cílů, které lze u Aše navštívit i bez dlouhé túry. Od sportovního areálu pod kopcem vede k věži přibližně 500 metrů dlouhá asfaltová cesta. Samotný vrch leží v nadmořské výšce kolem 758 metrů a představuje nejvyšší bod české části Smrčin.
Na vrchol vede 122 schodů
Kamenná čtyřboká věž měří 34 metrů a její základna má rozměry přibližně 6,7 krát 6,7 metru. K vyhlídkovému ochozu je potřeba vystoupat po 122 schodech. Za jasného počasí čeká návštěvníky široký rozhled, který zahrnuje českou i německou stranu pohraničí.
V českém panoramatu se objevují Krušné hory včetně Klínovce, Doupovské hory, Slavkovský les, Český les a okolní Smrčiny. Vidět mohou být také Zelená hora u Chebu nebo Špičák v Českém lese. Na německé straně vystupují například Wartberg, Kornberg a Fichtelberg. Výhled tak netvoří jediná dominantní hora, ale pestrá krajina lesnatých hřebenů, obcí a vzdálených vrcholů.
Rozhledna z doby Bismarckových věží
Stavba vznikla podle návrhu německého architekta Wilhelma Kreise. Práce začaly 22. září 1902, základní kámen byl položen o několik týdnů později a slavnostní otevření proběhlo 19. června 1904. Věž tehdy dostala jméno říšského kancléře Otto von Bismarcka a zařadila se mezi takzvané Bismarckovy věže, které se stavěly na různých místech tehdejšího Německa.
Historickou etapu stavby připomínal také bronzový reliéf Bismarcka od sochaře Albrechta Gerolda staršího. U vchodu byl umístěn od roku 1913, po roce 1945 však spolu s dalšími připomínkami Bismarckova jména zmizel.
Háj byl výletním místem už před věží
Vrchol začal jako výletní lokalita fungovat ještě před vznikem rozhledny. Aš získala Háj od rodu Zedtwitzů v roce 1861 a následně zde budovala parkovou a odpočinkovou zónu. Hostinec přibyl roku 1884. O vyhlídkové věži se v ašských spolcích uvažovalo už během 19. století a ke vzniku stavebního fondu podle historických materiálů přispěl také ašský továrník Georg Unger.
Po otevření se rozhledna rychle stala oblíbeným výletním cílem. Jen během prvního roku vystoupalo na věž více než 20 000 lidí. Okolí sloužilo rovněž sportu: v roce 1909 zde vznikla téměř 985 metrů dlouhá bobová dráha a Háj se využíval také k lyžování. Na tuto tradici navázal lyžařský vlek uvedený do provozu v roce 1968.
Cesta z Aše a přístupnost
Z centra Aše vede k rozhledně modře značená trasa dlouhá přibližně 1,8 kilometru. Při startu u nádraží je podle konkrétního vedení cesty potřeba počítat zhruba se čtyřmi kilometry. U vrchu se nachází parkoviště i sportovní areál a Háj lze zařadit také do delšího okruhu přes Aš a Podhradí.
Rozhledna bývá otevřená v sezoně, zpravidla od jara do podzimu. Její dnešní podoba tak spojuje výlet do nejzápadnější části České republiky s místem, jehož názvy, využití i okolí připomínají proměnlivé dějiny česko-německého pohraničí.