Výlet vede lesem, ne až k parkovišti
Protržená přehrada leží v lesích Jizerských hor a autem se až k jejímu areálu dojet nedá. Z Mariánské Hory v Albrechticích v Jizerských horách vede pěší trasa dlouhá přibližně 3,7 kilometru. Stejně dlouhý přístup je možný z části Desná I. Třetí možnost nabízí okolí přehrady Souš: cesta nejprve vede asi tři kilometry podél vody a poté pokračuje přibližně kilometr po turisticky značené trase.
V areálu se dochovalo torzo hráze, šoupátková věž, odvodňovací koryto i další části původního díla. Návštěvníci tu najdou pomník obětí, naučné panely a vyhlídková místa, odkud lze pozůstatky stavby prohlédnout. Přes Bílou Desnou vede lávka a součástí lokality je také dřevěná turistická útulna.
Procházka vede horským terénem, kde může být povrch nerovný a počasí se rychle měnit. Místo má zároveň pietní charakter a připomíná lidské oběti katastrofy.
Vodní dílo fungovalo jen krátce
Hráz byla dokončena v roce 1915 a zkolaudována v listopadu téhož roku. Měla být součástí systému, který pomáhal omezovat povodňové nebezpečí v podhůří Jizerských hor. Sypaná stavba měřila v koruně 172,8 metru, u paty byla široká 54 metrů a zadržovala nádrž o objemu přibližně 400 000 metrů krychlových. Její největší hloubka činila 17,5 metru.
Už necelý rok po dokončení se však hráz protrhla. První známky havárie se objevily 18. září 1916. Kolem půl čtvrté odpoledne byl zaznamenán průsak vody a zhruba v 16:15 se začala propadat dlažba na návodní straně. Přibližně o půl hodiny později se v hrázi otevřela průrva široká asi 40 metrů a voda se vydala údolím.
Katastrofa zasáhla hlavně Desnou
Přívalová vlna strhávala dřevo z nedaleké pily, vyvrácené stromy i další materiál. Trosky ničily domy a zaplavovaly údolí; nejhůře byla zasažena Desná. Pomník v areálu připomíná oběti neštěstí. Prameny uvádějí různá čísla: 65 nebo 67 mrtvých. Novější údaje obce a informace Lesů České republiky pracují s počtem 67 obětí, z nichž devět se nepodařilo identifikovat.
Příčina havárie se dlouho připisovala nevhodné zemině nebo nedostatečnému zhutnění hráze. Odborné posouzení SG Geotechniky z roku 1996 tento výklad zpochybnilo: použitý materiál i tehdejší způsob hutnění podle něj odpovídaly možnostem své doby. Za rozhodující problém označilo vnitřní erozi pod hrází, případně v místě styku podloží, hráze a výpustní štoly.
Dno údolí tvořily hluboce zvětralé a místy stlačitelné vrstvy, takže hráz nebyla založena na dostatečně pevném podkladu. Tragédie tak ukázala, že bezpečnost sypané přehrady závisí nejen na vlastnostech použité zeminy, ale také na důkladném průzkumu geologických poměrů a správném založení stavby.
Pozůstatky doplňují naučné prvky
Přehrada obnovena nebyla. V roce 2016, při stém výročí katastrofy, Lesy České republiky a Povodí Labe upravily lokalitu: obnovily chodníky, doplnily vyhlídky a upravily některé části hráze, aby byl její původní tvar a konstrukce pro návštěvníky lépe čitelný. Cestu k památce doplnilo dvanáct dřevěných soch.
V září 2026 si obec Albrechtice v Jizerských horách připomene 110. výročí katastrofy vzpomínkovou akcí plánovanou na 19. září. Její program a podmínky návštěvy je před cestou potřeba ověřit.