Od můstku přes Bystřici pod Abertamy se můžete vydat na naučnou stezku, která propojuje důl Mauritius, Schneppovu pinku i čedičový lom. Trasa měří přibližně čtyři kilometry, má devět zastavení a její průchod zabere zhruba hodinu a půl. Není okružní a vede převážně po značených a zpevněných cestách.
Školní osada i důlní krajina
Stezku zřídilo město Abertamy v roce 2008. Je hodnocena jako lehká a její panely, psané česky i německy, přibližují různá témata spojená s Hřebečnou: od koupaliště a skokanského můstku přes školu a bydlení až po geologii a hornické památky. Výlet lze propojit také s naučnou trasou Bludná. Občerstvení je možné u Maringotky Hřebečná.
Hřebečná patří k významným cínovým revírům české části Krušných hor. Dolování je zde spolehlivě doloženo od poloviny 16. století; první písemný záznam o těžbě na Hřebečné pochází z roku 1545. Hornická činnost postupně vytvořila podzemní díla i řadu povrchových stop, které jsou v krajině patrné dodnes.
Na území o rozloze přibližně 3,5 kilometru čtverečního vznikly rybníky, vodní příkopy a další zařízení pro hospodaření s vodou. Jejich celková délka přesahovala deset kilometrů. Propadlé šachty, odvaly a povrchové dobývky zachycují vývoj těžby od 16. do 20. století. Celkové množství cínu získaného z hřebečenského ložiska se odhaduje na 10 450 až 18 500 tun.
Důl Mauritius a Schneppova pinka
Jednou z hlavních zastávek je důl Mauritius, jehož vznik se klade pravděpodobně do poloviny 16. století. S přestávkami fungoval téměř čtyři sta let a těžba v něm skončila roku 1944. V areálu se dochovala šachetní budova, ústí štoly Kryštof, světlíky Festenberské štoly, vodní příkopy, důlní kovárna, stoupy k drcení rudy i pozůstatky cínové hutě.
Mauritius je národní kulturní památkou a náleží také k Hornickému regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsanému na seznamu světového dědictví UNESCO. Do štoly Kryštof a dalších podzemních prostor se vstupuje pouze v rámci organizovaných prohlídek. Jejich termíny a podmínky se mohou měnit, proto je před cestou potřeba zjistit, kdy se prohlídky konají.
Další výraznou stopou někdejší těžby je Schneppova pinka, propadlina po starém cínovém dole. Jméno dostala podle Schneppova hostince, který stával poblíž. Pinka ukazuje, jak se práce pod zemí promítla do dnešního povrchu. V okolí štol a propadlin je proto důležité držet se značení a nevstupovat do nezajištěných důlních děl ani na nestabilní okraje.
Proměny krajiny až k čedičovému lomu
Panely připomínají také běžný život v horské osadě, její školu a způsob bydlení. Hřebečná tak nepředstavuje jen soubor technických památek: její podobu ovlivňovala po generace práce i každodenní život místních obyvatel.
Závěr trasy přináší kontrast k cínovým dolům. U čedičového lomu Hřebečná lze pozorovat sloupcovitou odlučnost, při níž hornina praská do pravidelných sloupců. Vedle stop hornické činnosti tak stezka ukazuje i odlišnou geologickou podobu zdejší krajiny.